:)

Safiáne, děkuji, za tvoje slova, za tvoje "otevření se",  mile jsi mě překvapil. Při zpětném čtení cítím, že ve snaze pochopit tvoje vnímání a pocity, jsem  nedokázala včas zabrzdit, omlouvám se. Ráda jsem si přečetla,  věřím, že jsem i pochopila tvůj pohled, který je  mi teď bližší. Ano, odkaz byl na učivo k přijímacím zkouškám na střední. 

Alegno, měl jsem den blbec a nechtělo se mi odpovídat na tak záhadnou otázku. Na odkaz jsem se podíval později. Týká se přijímaček na střední? Nevím, co všechno se z teorie požaduje, ale je to dost široká oblast, která navíc, aby měla nějaký smysl, vyžaduje pochopení každého pojmu. Za mých časů se probíralo jen pár základních. Strašně mě to nudilo. Později mě odborné příručky mátly  nesouladem mezi zásadmi českého přízvuku a požadavky jednotlivých meter. Třeba tím, že se vedlejší přízvuk delších slov posouvá mimo polohu požadovanou metrem a já neměl tolik inteligence, abych se v těchto případech řídil metrem. Nakonec jsem se to naučil sám podle zásady, nad kterou by si experti odplivli. A to, že se přízvuk u českého jambu musí "přesunout" z liché pozice do sudé. Pak už šlo všechno automaticky, podvědomě. I metra se mi přiřazovala sama od sebe podle druhu básně - jamb k lyrice a trochej k parodii. Často jsem  dokonce i v civilní nebo odborné řeči mluvil v jambech. Z toho, jak to šlo snadno, vyvozuji, že se to může naučit každý.  Píšeš : Asi bych ani nechtěla být v tvé kůži, když by mi kazilo požitek nedodržení pravidel, to není ve zlém, jen se snažím vžít. Pokusím se to přeložit do pro mě srozumitelné podoby: Asi bych ani nechtěla být v tvé kůži, když by mi kazilo požitek skočit do žumpy a zjistit, že v ní není čistá voda. Tak to přece není. Kdysi lidi zjistili, že je možné na základech obsažených v jazyku vytvořit umělou řeč. A spolu se základními zákony nám zanechali i kuchařské recepty zaručující standardní kvalitu výrobku. Standardní výrobek samozřejmě nemusí být nejchutnější. Recepty ale nejsou zákazy, nikdo ti nebrání vnést do receptů něco svého. Jde jen o to, aby to k sobě pasovalo. Takové recepty fungují zejména pro jednotlivé formy, sonet, rondo atd. Tam se jim může říkat pravidla. Rytmické soustavy jsou zákony, které můžeš vykládat, přetvářet a doplňovat, ale ne vyvracet ze základů. Můžeš si ale vytvořit, když na to máš, svou soustavu. Vypadá to, že takových byla za celá tisícíletí jen hrstka. Mně špatné básně nevadí, protože už nemohou narušit moje chápání. Mimo to i v nich může být něco zajímavého. U nejistých autorů je to něco jiného. Mnohdy urputně zápasí s formou jen proto, že se jí na své myšlenky pokoušejí navléci jako kabát. Opačný postup by byl úspěšnější.

@Alegna, děkuji, vím. S panem Šiktancem mám takovou "veselou historku". V jednom antikvariátu jsem viděl jeho signovaný strojopis. Několik týdnů jsem kolem něho chodil jako mlsný kocour. A když už už... tak pan Karel Šiktanc zemřel a cena textu se prudce zvedla.

Safiáne, ptala jsem se tě, protože mě tvůj názor zajímá, zajímají mě i tvoje pocity, protože si tě vážím, i když mám jiný čtenářský pohled a to kde jsme, není důležité. Taky jsem ti chtěla přiblížit moje obyčejné vnímání poezie. Vím, že nejsem vzdělaný a zdatný diskutér. Pravidla jsem vložila jako ukázku, co se učí děti k přijímačkám, toď vše. 

Alegno, asi volím nevhodná nebo nesrozumitelná slova, když na mě nakonec vytáhneš pravidla. Nemohu přece ke každé poznámce připojit dvousetstránkový komentář. Stejně by ho mnozí zkreslili a zeptali se na to samé. Neptáš se tak jen proto, že jsme na Písmáku?

Galax - to byla rozsahem opravdu výjimečná nabídka. Přesto velmi nedostatečná. A prodej? Argument Reynkem je zbytečný. Spíše podpásovka. Reynek nepatří do současné poezie. Jinak se obávám, že na mnoho věcí máme zcela odlišné názory a každý bychom mluvili o něčem jiném. Proto navrhuji, abychom si své názory bez diskuze ponechali. Nelze je smířit. 

gakax, Šiktanc je k půjčení, případně ke stažení e-knihy v Městké knihovně, jen kdybys měl zájem

https://www.icestina.cz/vers/

Safiáne, také mi přijde vázaný verš "lehčí" pro tvorbu, ale jako čtenář opravdu nepřemýšlím nad tím, jestli jsou dodržena pravidla, ale jak mi ten text "dává" co od poezie očekávám a v tomhle ohledu máme každý jiné potřeby, hm teď tak přemýšlím, že vlastně možná tím škodím poezii? Hm, jak to asi při čtení vnímáš ty? Asi bych ani nechtěla být v tvé kůži, když by mi kazilo požitek nedodržení pravidel, to není ve zlém, jen se snažím vžít.

Mimochodem: https://www.icestina.cz/vers/

Alegno, volný verš nebo vázaný, pořád je to normovaný verš. Jeho svoboda není o nic větší, než u vázaného. Podle mě je dokonce těžší psát volným. Nejlepší by bylo, kdyby každý dokázal najít svůj způsob vyjádření. Ale to je to nejtěžší. Takových básníků je v celých dějinách jako šafránu. Ale když použiješ některý za stávajících systémů, musíš jej dokázat organicky inovovat. Nebo se spokojit s jeho zásadami. V hudbě nikoho nenapadne, že by mohl tvořit jen tak z nebe. I autoři popu dnes mají školy. Je zvláštní, že v poezii je ignorance v takové oblibě. Chtělo by to návrat skutečného redaktorského systému v nakladatelstvích i v tisku.

Tak vyhlasme takový básnický Národ sobě a bude to! Budeme zachráněni. Postavme si náš vlastní Pantheon!

Minulý týden jsem byl v jednom z těch velkých knihkupectví. 98% knih byla próza, která ležela všude - okna, stoly, schody, stolky na květináče. Jeden celý regál, zhruba tak 4-5 knihometrů byla poezie. Z toho 3,5metru - Krchovský, Borkovec, Malý, Čerepková, Hruška, Wernisch, Nezval, Kaur, Mácha, Reynek a Skácel. Chyběl Šiktanc, bítníci, Morgenstern, Orten. Zhruba metr z toho všeho byl autoři typu z Pointy a samonáklad.

Držel jsem v ruce knížku B. Reynka ilustrovanou J. Čapkem. A upřímně. Ta knížka stála cca 300,- Podobné peníze stála však i knížka z Pointy. Která z nich asi skončila u pokladny? 

Že básníci zruinovali trh tím, že píšou ale nekupují knihy je s prominutím kec. Nebo jakýsi dojem?
Možná se nechce čtenářům nad texty přemýšlet, když mají Nesbøa, Monyovou, Bočka, Hartla. Možná že píše každý, kdo tuší, jaký je rozdíl mezi pil a pyl. A možná se stala kniha stala časem spotřebním zbožím. Použij a vyhoď (nebo moderně recykluj). Knihobot mi nabízel za knihy s ISBN (protože starší jsou neprodejné) kolem 15,- za kus. Není to známka spotřebnosti? Vysrkni obsah knihy jako ústřici a vezmi si další. Show must go on. A hlavně nepřemýšlej.

Opravdu krásná slova jsou - 'zase jedna' a mlno.

Safiáne, mám vázané verše moc ráda, vlastně jsem na nich vyrostla a mám je zažité, ale také je pravda, že jako čtenářka mám ráda verše s emotivním nábojem a v tom případě mě oslovují jak volné, tak i vázané. Jsem skutečný laik a pouhá milovnice, která se klaní před tvými zkušenostmi a vědomostmi v oblasti poezie, moc ráda čtu tvoje komentáře, přiznávám. Knihy poezie si kupuju, vlastně teď už jen je. 

Poezie je stará dáma, která prošla mnoha proměnami a určitě se jim v budoucnu nevyhne, sice to taky nechci, ale určitě moje chtění nechtění na tom nic nezmění, jen prostě doufám, že bude, nic víc.

Alegno, před lety se tu objevil příspěvek zpochybňující vázanou báseň pro příliš velký podíl neaktivních slov. Spojek, zájmen atd., prostě slov, která užírají místo vlastnímu obsahu. Šlo o český jamb, ale autorka to nijak nerozlišovala. Říkal jsem si- zase jedna neví, o čem mluví. Nějaký čas jsem váhal, ale pak přece jen skočil na špek a snažil se vysvětlit, oč jde. Odpověděla mi, že je to jedno, protože vázaná poezie stejně zanikne. A znovu mi chvíli trvalo, než mě napadlo, co se za tím vším může skrývat. Třeba nečte rytmicky po verších, ale rychločtením uchopí celý trs, možná celou strofu a vysaje zní obsah. Vše ostatní zůstane mimo. Ukázalo se, že tak horké to nebude. Ale nebezpečí, že poezie založená na organizaci jazyka zanikne a změní se v jakési duchovní mlno, tu stále je. Tady by slovo poezie znamenalo něco jiného, než znamená dnes. A to bych rozhodně nechtěl.

Dnes básnící knížky vydávají, ale nekupují, takže zruinovali trh. Atd. atd.

Safiáne, přemýšlím pořád o tvých slovech, je tolik aspektů, které ovlivnily současný stav poezie, nedovedu si asi ani představit, jistě přispěli i básníci i čtenáři, ale myslím, že nejen. Tak přeji poezii přežití, byť podoba bude jiná, než známe ...

Phil nlc evokuje cín a já už od počátku nicku nlc přemýšlím, zda je to en el cé, nebo en velké i cé, no není to důležité, ale mohl by v tom být záměr?

law, díky za tvou představu, zavírám oči, hmatám koleje, voní sněním, tápáním, objevováním, emocemi a vedou tam, co se chvějí slova :)

Snad pokud by se chtěl někdo pohrabat v umění po stránce psychologie...

https://www.databazeknih.cz/knihy/psychologie-umeni-58545

Poezie je jedna z kapitol. Kniha se dá koupit i jako e-kniha.

nee, Alegno, i když možná ... myslím, že si tu poezii úplně sami v hlavě nenastavujeme, jen hmatáme poslepu po zarostlých kolejích, co někam vedou ... koleje jsou to tovární nastavení, byly tu před námi. Možná máme každý výhybky svým směrem ... ale ta centrální kolej, si myslím, je jedna. Aleee, těžko se mluví o něčem, na co, pro mě, nejsou správná slova - jen mám zavřené oči a jdu po prsty po kolejích :)

law, přemýšlela jsem nad tím továrním nastavení metra, dá se říct, že u básně je továrnou autor?

vítej ve světě matrixu, Merxanto! - všechno, co ti jedničkyanuly nezakážou, je možné ... i když je to kolikrát na palici :D rozumím

...že může i tipovat, to mě překvapilo :-) když  jako není. Prostě se tu prochází neviditelnej... to je na palici ( moji) už k nepochopení :-)

Merxanto, když se smázneš, taky ti to půjde :) Nějaká skulina v matrixu ...

Safiáne, díky, něco vidíme dost stejně - napadá mě pořád, co všechno text musí mít, aby byl ještě poezie ... co tu poezii ze slov vytvoří. Někdy jich stačí pár a je tam a někdy dvě stránky a prd :) A myslím, že se poezie ještě pořád čte (tedy těmi, co pořád ještě čtou). Někdy jako bych cítila, že to kouzlo mobilních průhledů uvadá. Máš všechno a nic. Ničím sis nezasloužil to, co vidíš, a to nebaví, není to ničím vyplněné ... Poezii si musíš zasloužit.

nlc je noční svítící oblak

možná by šel nakreslit tou zázračnou pastelkou

zmizel

a přesto se dokáže vracet

Nic je cín. Je to pájka štědrého dne . A ten já nenávidím. Umřela babička. Pak táta. Taky ten den nenáviděl. Tenkrát se v noci probudil a jel za ní do nemocnice do Valmezu. Už nebyla. Měla jsem ráda svoje prarodiče.  Pamatuju se, jak jme dojeli. Schody byly z leštěného betonu a uprostřed v prachu stopy. Babi a děda. Vždycky jsem za ním utíkala nahoru. Z okna viděl na les. Poslední dům .Jsem rodným jménem Hajná. Milovala jsem je celým svým dětským srdcem, oba dva. Babička byla kachláky s holubinkama a špetkou soli a taky cikorka as naběračkou v hrnci.  Děda byl architekt a stavite.l Kdysi stavěl v Norsku přístav...a bombardovali... Pak v  koncentračním táboře. Tam se zastal vězně. Zkopali ho. Pak začal pít. Pamatuju se na úkos pod střechou, byl plný lahví. Říkal mi Svatuško, to nikdo jiný. Měl v pokoji piliňáky. Někdy se mi o tom domu zdá. Vejdu a nikdo tam není. není Koupil ho kdysi Tuček. nikdo tam není.

Něco na tvém textu je, ale je v něm také hodně svévole. Rozhodně neplatí to, co říkáš o volném verši. Vynecháme-li poezii v próze, zbude nám poezie založená na verši. A verš je vždy nějak normován. Ať už je to počtem slabik, přízvuků či obojím dohromady atd. u vázaného verše nebo intonací u verše volného. Na to se často zapomíná. U volného verše je také těžší dosáhnout potřebné hustoty. Výsledkém domnělé větší svobody tak zhusta bývá jeho rozbředlost. Je pravda, že proces "shazování okovů" pokračoval i nadále. Až ke stavu, který v případě undergroundu popsala jedna z největších autorit - Václav Černý: Zrušili úplně všechno, i gramatiku. Vypadá to, že sami básníci a čtenáři, z důvodů, na jejichž odhalení by nestačila celá kniha, přivedli poezii do stavu klinické smrti. Už ji nikdo nečte.

furt přemýšlím nad těma pastelkama ... že pastelky mají nějaké tovární nastavení - kde a kolik bude modré, kde a kolik červené ... a metrum? Má  matrum taky nějaké tovární nastavení? :)

Ergo, poezie jsou pastelky! Nerad čtu texty, kterým chybí sdělení. A nerad čtu texty, jejichž smyslem je ublížit. Díky za tento text i možnost být jeho součástí.

bože, zase jsem si dala tip svému komentu, zbrklost a můžu si za ni sama, omluva

Zaujalo - vše, cos v úvaze napsala o poezii + ukázky. Díky!

hádám, Janino, že ten název vyjadřuje autorovi rozpaky a nejistotu z toho, jak bude jeho práce přijata a taky nadlehčení vážnosti tématu, no, jen můj pocit, vžívám se :)

tedy, když byla taky neviditelná

vzpomínám si, že autor slučí (či pod nickem sluka, přesně nevím), se vyjadřovala ke komentářím tak, že reakce dopisovala do svého díla

Moc díky za tvou představu pastelkovýho světa. Psaní stejně jako malování se docela těžko škatulkuje ... tedy pokud nectíš některý ze zavedených stylů, nebo ten tvůj nenazvou po tobě :) Stejně ale všechno sklouzne nakonec k osobnímu líbí/ nelíbí.

Pravdou je ale, pokud to člověk nemá od pánaboha, potká na svý cestě pravidla, co ho na tý cestě jsou schopný podržet.

Poezie stejně jako malování se nedá naučit. Ale dá se pěstovat:) A nebo si prostě jen tak můžeš něco napsat nebo namalovat.

Je to složitý. Nakonec všechno stejně sklouzne k líbí/nelíbí.

Což je hrozně důležitý. Ale v podstatě to není podstatný :)

Smě hezky zamyslel  a jeseter děkuje, že ho zas vrátíš do louže.

Vydrž to chvíli nesmazat. Potřebuju si to ještě načíst :)

Vím, že nemůžeš odpovědět, tak už nemluvím, jen mávám.

A zvaž, jestli by nebylo lepší bejt živej, než nemrtvej :)

Merxi, já vím, myslet si, znamená houby vědět :), proto si dumám, za výsledek neručím, bude-li co, určitě dám vědět ..... zatím jsem dospěla k názoru, že viditelnost autora není pro dílo rozhodujíící, pokud hodnotím dílo, otázka je, zda se ke komentářím z této pozice může autor vyjadřovat .... určitě se mu nedá psát do zdejší pošty ..... tak zatím,  třeba, uvidí se :)))))

Alegno, až to vydumáš, tak dej vědět :-) jinak mě tvé myslím opravdu rozesmálo. A to nemyslím nikterak zle.

Jinak dílo jsem četla, ale nějak moc mě nenadchlo.  Zbytečně dlouhé a stále se točící v kruhu, ale třeba to tak autor chtěl. Jo a tu pastelku s několikabarevnou tuhou znám, jen na malování je hloupá - dělá si co chce ;-)

Myslela jsem, že se tipuje dílo, nikoli autor, hm, teď přemýšlím, jestli "neexistence" autora zde má vliv na jeho dílo, jdu si dumat ......

zatím jen tolik, za mě dobrá práce, přijde mi nápadité přirovnání poezie k vícebarevné pastelce, autor má jistě dostatek fantazie, odbornost úvahy tu doufám rozeberou fundovanější autoři, docela se na to těším :)  .... a se závěrečným poděkováním se naprosto ztotožňuju ....

a teď trocha odlehčení, moje duše zcela zaskočená vybranou společností, ve které se skrze dílko ocitla, na chvíli zmizela poohlédnout se po nějakém lepším reprezentativnějším těle, ale vrátila se s tím, že, kdyby měla jiné tělo, nemohla by být v této společnosti :)))

To nebyl útok. To byl vážně myšlený technický dotaz.

Už včera jsem nemohla nlc najít. 

To chápu. 

Ale teď je tu dílo. A nlc ne. 

Blbečkové. Je to Egil, v převleku chodí mezi lid

neexistující autory netipuji 

Jak můžeme tipovat dílo autora, který není?

Moudrý text