vždyť

Pro sebe, to přece víš, jak to s tím psaním mám - sepsat a odložit... 

pro mě

Do sněhu? Brr - ti říkám, že tenhle sen společnej nemáme :-) 

Já už se otužovat nechci - by mi prasklo - to  serdce...

Já už jen ten pravej, holčičí úhel ... a nechat to času.

Neřešitelné to asi nebude, ale nad moje chápání to tedy je.

Takže opět - pro koho to vlastně píšu?

Trisekce úhlu pravítkem a kružítkem? Tak aspoň rtěnkou namalovat záchranný člun.

když se zachumláš do sněhu, prý to otužuje ... přičítám  - a blbnu :) a rozumím, moc

Když se nejde zachumlat... kdyby to šlo, je přičteno - zahřaly by se, obarvily....

Jo to slaný je takový to hořký kafe, který si osolíš...ale to ty víš.

Rozumíš velice dobře a ...sůl je potřeba, je nad zlato, přece :-)

trošku mě brzdí - a nedokáží přičítat -  rytmicky jsou tam potřeba, ale významově mě zastaví. A moře slané - zase rytmicky lahodí, významově proč slané /jako vím: pálí, slzy a tak ... ale, moře slané je jako  ryba s ploutvemi ... :) může být bez - ale právě o té bych to napsala ... teda jestli mi rozumíš, asi ne :) jen si tak píšu - bo skvělej text! a počítám s tebou každou vlnku :) nebolí/bolí

Rozhodně nepočítat.

pěkný