Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKapr koi
Autor
Jamardi
Inspirovalo mě Nokturno in G, Op. 60 od Vadima Petrova s obrazovým doprovodem, které si často pouštím.
Projdi zahradou a potkáš páva,
kde rostou květy a zelená je tráva,
kde bojující sochy respekt budí,
kde voda stříká a trochu studí.
Můžeš jít daleko, až třeba k řece,
projet se na loďce, veslovat lehce,
projet se na kole a přejít most,
promlouvat se stromy jak tichý host.
Pohlédni do výšky na krásu věží,
pomníky umělců v čase, co běží,
stavby a ozdoby, co oku ladí,
tajemná zákoutí představy hladí.
Každý, kdo žije zde, o slunce stojí,
že by se ztratilo, o to se bojí,
v zahradě z jezírka polechtá naděje,
že vrátí se zpět a zase se usměje.
Jak oheň ve vodě ryba zde září,
plave, to znamená, že se jí daří,
potěš se, spatříš ji docela jistě,
sem a tam plave na stejném místě.
16 názorů
Luboši, neměla bych pohrdat dobrou stravou a čistou vodou, kterou tento kapr určitě má, ale nadšená bych nebyla.
Karle, před 27 lety jsem byla na zámku v Pardubicích a tam měli pávy. Překvapili mě hned u vchodu, kde jeden seděl na zídce. Tedy mohli na ulici a kamkoli chtěli. Průvodkyně mně pak řekla, že se nemusím bát, že nikomu nic neudělají a že se zdržují jen okolo zámku a to, že sedí na zídce, to už překvapilo více lidí, kteří jí o tom řekli.
Karle, děkuju :) Papoušci se také chovají v klecích, to už tak je. Ale pávi by mohli odejít, kdyby chtěli, projít se po okolí a zase se vrátit.
Asi patří do Japonska nebo odkud pocházejí. Mít rybník nikdy bych si je tam nedal. Tady jen září a to mi nevadí, bělice taky září:).
Když měla Frýda štěňata, tak byl jeden pes, dostal jméno Agar. Umřel, dostal Aujetzkiho. Ututlali to. O holkách vím jenom o jedné. Angie. Jsem v kontaktu s Andrejkou. Zbytek zašantročil manželův kamarád. Taky mám zahradu snů. Každý ji má. A taky mám srp.
Všichni rádi jí. Když sedím v noci v lese a na krmišti je řepa, slyším, jak chroupají. I srny se mezi sebou nesnášejí. Je to jako u lidí. Nejvíc jsem měla ráda tři laně, chodily spolu jako sudičky. Už tam nesmím. Byla to poplatková honitba a nemáme na to peníze. Někdy je mi smutno. U nás na zahradě úřadujou hryzci. Sežerou kořeny. Obalujeme stromky hustým pletivem, aby mohly zakořenit. Mi tahle báseň připomíná zámek a pávy, tenkrát jsme byli na uchovnění s Agarem. Porota se divila. Nepodobal se předkům. Ani trošku. Bodejť by ne, tenkrát jsem taky nevěděla, že zfalšovali papíry. Že toto vůbec jde. Otec byl Kaděrkův pes s předkusem. Taky zfalšovaný, protože je to vážná, dědičná vada. Ale prošel. Agar byl svůj. A tak i umřel, divočák mu přesekl tepnu. je to život
Evženie, děkuju :) Vzpomínám si, že jsi psala, že tam máš staré ovocné odrůdy. Jak jsem četla příspěvek od Philogyny o žraní, říkám si, jak se povedlo těm stromům vyrůst a jak to bylo náročné vzhledem k tomu, že srny a srnci také rádi žerou.
Romane, to mě moc těší :)
Philogyny, přiznávám, že o kaprech koi nic nevím. Jen se občas dívám na barevné rybky.
Kapry Koi nesnáším. Máme jich plný rybník, podali kluci, co pomáhali s představou. Loni se nám i vytřeli a pak požírali vlastní děti. Přežili tři. Těch mi bylo i líto a nakonec jim i fandila. Každý rok před nimi chráním vajíčka ropuch, pulce a přenáším je. Sežrali mi i lekníny. Sežerou všechno i granule pro psy. Takže neplavu, raději. Mě asi ne, to by bylo sakra tuhé sousto, ale štítím se jich. :o)
Návštěva v zahradě snů. Krásné. Už se těším na jaro, mám starou zahradu u lesa a tam je podle mne ráj.