CIRKA

Na co je dneska spoleh,
Sebe sama se ptáš..
Ale zeptal se kdy někdo, nač je nespoleh?
Frigidní koketa z lascivních polosnů
Se ti svíjí v extázích vědomí...

V co věřit a domalovat tu auru?

Na slunce že prej vyjde?
To může i sportka... jenže nemusí,
Bratru tak tisíc a jedna moč
Když vyžunkneš džina i s lahví...

V co doufat že naspadne?

Vždyť i rozbitý hodiny dvakrát za den ukazujou správnej čas,
I když se ti to zrovna nehodí do krámu...
Obscénní pózy nám nepomohou, ani po předávkování šlehačkou z okoralého dortu...

K čemu se tedy upnout?

Na milování a lásku na první dobrou?
Co se ti sotva za nehýtek vejde,
Dole nebo nahoře bez rozmyslu, jen tak z voleje...
Ale, tři tečky...
...totiž bajvočko minulou neděli
skončila ta romance ze seníku...

...nikdo hořce nezaplakal
...nikdo se nesmál

...tak na co je dnes nespoleh?

Na všelicos do puntíku a proužku...

( Prej jenom ta smrt je na tuty. )