Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSebedotazování neboli átmavičára aneb jak najít sebe sama: hlubší pohled
Autor
Danny
Již jsem napsal jeden článek na téma átmavičára ( https://www.pismak.cz/dilo/558027 ) . Po jeho uveřejnění a reakcích jsem si uvědomil, že jeho hlavním nedostatkem bylo, že příliš popisoval věci okolo a málo jádro samotného cvičení. Proto jej berte jako úvod do problematiky a toto bude druhý, hlubší pohled, popisující čistě jenom ono cvičení.
První pokus přiblížit cvičení: budeme postupovat od proměnlivého k neměnnému: vnější svět se neustále mění. Mysl také: myšlenky se objevují a mizí. Je něco, co se nemění? Něco, co je stálé? Je to právě to, co si je vědomo myšlenek mysli a smyslových vjemů vnějšího světa. S tímto neměnným pozorovatelem, svědkem se snažíme ztotožnit. Buď přímo, ale pokud to neumíme, uvědomme si, že nejsme smysly, ani myslí, ani tělem: a to, co po vyloučení všeho zbyde, je neměnné.
Druhý pokus: snažíme se najít sebe sama: najít, co je ono "já" ve vás? Když řeknu "já": co to znamená? Ke komu se to vztahuje? Kdo je tento někdo?
Třetí pokus: zkuste se podivit, že vůbec existuje něco, místo aby (možná tzv. "logičtěji") neexistovalo nic. Pak se zkuste soustředit na kořen tohoto pocitu Bytí.
Čtvrtý pokus: proč být stále identický sám se sebou, když existuje spoustu jiných lidí? Ano, to byl vtip, ale v jádru vtipu je ukryta odpověď.
Pátý pokus: řekněte si svoje jméno a meditujte nad propojením jména a identity osoby.
Šestý pokus: upřete pozornost na samu pozornost, čili vědomí "já" přímo na toto vědomí "já".
Sedmý pokus, podobenství: pán přijde k očnímu lékaři a ten se ho zeptá: "jak dobře vidíte?" pán odpoví: "tak na 50%". Mohl mu tuto informaci dát sám zrak? Ne, ten je spolehlivý jen na těchto 50%. Muselo to být něco za ním. Co?
Osmý pokus, podobenství: v klášteře je žák jménem Danny, který se snaží dosáhnout osvícení. Mistr zvolá: "Danny, pojď sem!" Danny se zvedne a jde k mistrovi. Mistr se na něj podívá: "volal jsem Dannyho: proč jsi přišel ty?"
Devátý pokus: když se pokusíš z reality odebrat všechno, co odebrat jde, co ti nakonec zůstane jako neoddiskutovatelný fakt, který změnit nelze?
Desátý pokus: dokážeš si vůbec představit, že po smrti "nebudeš"? Je to vůbec možné? Jaký by byl tento pocit/stav? Je vůbec reálný z tvé zkušenosti?
4 názory
Tohle je těžké sdělovat druhým, natož vysvětlit, máš můj obdiv, že ses do toho pustil, mám jen zkušenosti, které přišly ke mně samy, ale myslím, že rozumím
lawenderr_
14. 04. 2025Přemýšlím, jak víš, že to, co si je vědomo myšlenek je stálé a něměnné :) Nedaří se mi odpíchnout, jsem k sobě přišitá, měnná a nestálá - přes den se neschovám, v noci se nenajdu. Jednou se mi zdálo, že vidím svou hlavu zezadu napojenou na dýchací trubici, nebyla moje - ta trubice. Říkala jsem si v tom snu, to bude fuška dát to zase dohromady a co když nenapojím tu správnou na správnou a nebudu se moc už nikdy nedechnout ... Ráno jsem přemýšlela, která jsem byla já:D nevím, hlavněže furt dýchám.
Když mistr zavolal "Danny" prostě si z tebe střílel:) Jen kdybys nepřišel, nedozvěděl by ses. Když nechce, abys (Danny) přišel, proč tě volá? Můžeš přijít bez Dannyho? Kdybys nebyl Danny, kdo bys byl? Hluchý
:) tyhle teorie jsou děsně zavádějící, tedy pro mě, kradou čas. Ani nevím, jestli jsem tu po tu dobu, co jsem to psala, byla - nejspíš ne :)
tak toto mě baví
a nejlepší je čučet do blba a máš v tu chvíli jasno :)