Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCrush
Autor
Madu
Hlubina našeho ničeho mě volá
a já poslouchám na slovo
až na mě ze dna zakřičíš
ať skočím
než k tomu dojde, hážu kamínky
ozvěnou se vrací míhající trojteččí
budí naději
ale zase jen píšeš, jak je v Sudetech krásně
3 názory
Zkus se podívat na Amélii z Montmartru, jak házela žabky...ten film miluju. Kdysi pod námi udělali z části obecního úřadu hospodu. Kravál, řev do nočních hodin a záchod byl náš plot. Přestalo mě to bavit a napsala stížnost a hrdě se podepsala. Jeden večer jsem vstala z křesla, v ten moment doletěla cihla. Prorazila okno, urvala záclonu a usadila se na mém místě. Dodneska mám z toho legraci...
lawenderr...no, cizí. Nejraději bych vytloukla okno jednomu konkrétnímu člověku ;-)
tohle mě bavilo, mozaika z kamínků ... kterými by člověk nejradši vytlouk cizí okno :) ale to se nesmí