Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Crush

23. 04. 2025
3
3
173
Autor
Madu

Hlubina našeho ničeho mě volá

a já poslouchám na slovo

až na mě ze dna zakřičíš

ať skočím

 

než k tomu dojde, hážu kamínky

ozvěnou se vrací míhající trojteččí

budí naději

 

ale zase jen píšeš, jak je v Sudetech krásně

 


3 názory

Philogyny
24. 04. 2025
Dát tip lawenderr_

Zkus se podívat na Amélii z Montmartru, jak házela žabky...ten film miluju. Kdysi pod námi udělali z části obecního úřadu hospodu. Kravál, řev do nočních hodin a záchod byl náš plot. Přestalo mě to bavit a napsala stížnost a hrdě se podepsala. Jeden večer jsem vstala z křesla, v ten moment doletěla cihla. Prorazila okno, urvala záclonu a usadila se na mém místě. Dodneska mám z toho legraci...


Madu
24. 04. 2025
Dát tip lawenderr_, Philogyny

lawenderr...no, cizí. Nejraději bych vytloukla okno jednomu konkrétnímu člověku ;-)


lawenderr_
24. 04. 2025
Dát tip Madu, Philogyny

tohle mě bavilo, mozaika z kamínků ... kterými by člověk nejradši vytlouk cizí okno :) ale to se nesmí


Sdílení
Nahoru