Andrea Lin

   Byl červen roku 2009 a mně zbývalo do rozvázání pracovního poměru v bílé už jenom pár dnů. Nutno však podotknout že notně hektických. Práce skladníka v hypermarketu není žádný med. Krom příjmu a výdeje zboží jsem ještě musel: Obsluhovat lahvomat. S čistícím strojem uklízet prodejnu. Lisovat odpadní papíry a tvořit z nich balíky. Vyvážet ostatní odpad do kontejnerů. Doplňovat zboží na prodejně - pivo limo mléka oleje mouky cukry. Po celou otvírací dobu se po prodejně pohyboval muž z dozorové firmy v civilu. Takže když koncem června při venkovních teplotách někde kolem 25°C. do prodejny vstoupil týpek v kabátu ihned zbystřil. Ten jedinec se evidentně řídil heslem Návštěvníků: HLAVNĚ NENÁPADNĚ! :) Právě jsem něco doplňoval když chlápek proběhl kolem mne a zpod kabátu mu vypadla štangle salámu. Ochranka mu byl v patách. I přes svůj úctyhodný pivní mozol se po něm vrhnul plavným tygřím skokem a nemilého návštěvníka zalehl. Já mu jej pak pomohl zadržet. Ukázalo se že pod kabátem toho má ještě mraky - další štangle salámu pytlíky s kávou a podobně. Pak se čekalo na příjezd MP sepsání protokolu a tak. Jenže tím celá věc ani zdaleka neskončila. Již jsem nějakou dobu pracoval v jiné firmě když mi přišla obsílka na Městský úřad abych šel za svědka celé události. To pak jeden přemýšlí jestli až toho lapku pustí a já jej náhodou někde potkám zda se nebude mstít? Nicméně předvolání se nebylo možno vyhnout a tak jsem musel jít... Nutno ještě podotknout že jsem byl za ten rok a půl v bílé svědkem -sice už bez předvolání- mnoha dalších krádeží. Těžko říct jestli se to těm lidem vyplatí. Kolikrát to byla věc za pár korun a pak taková ostuda z toho. A nebo je to prostě už nemoc (kleptománie). Či nějaká podobná motivace jako v povídce od Gory a ti lidé si prostě nemůžou pomoci (+ ten Andrea Lin že). Jenže doba pokročila a obchody jsou dnes doslova prošpikovány kamerama a tak to mají chmatáci čím dál tím těžší...