LIDSKÁ HUDBA

Cé dé...é...
...empé...
Hudební abeceda,
Že múza má mísu,
A my mízu...
Druhou...

Raz, dva...
...kdo chytá v žitě a hraje na nervy... ty melodie líbezné...zní, zvoní do šířky... my dva na moll... libovolně...

V každém z nás hraje hudba,
Krásná v jednom,
Hrubá v druhém,
Jen horší je, když ji neslyšíš...
Zvuk spolykaný hluchem,
Vakuum nelibosti,
Nesouznění,
Smrti
.

Dráty nad hlavou,
Vpišme do nich hlasy, tóny,
I když kolem nás, zas ty staccata,
Prej dvakrát do stejný řeky...

...a co, nechme zpívat ticho:

Nejdřív trochu adagio,
Všechno má svůj čas,
Vyzpívat touhy všech našich vnitřních krás,

              Potom zase cantabile,
              Lásku třeba vyzpívat,
              Aby zakořenila a vykvetla do nás,

Nejlíp maličko dolce,
Hudba mého gusta,
Takové je putování milenců, pomatenců,

             Občas amoroso,
             Milovat a milovaný být,
             Netřeba pít, jíst a zatajený dech,

Zahraje nám vášeň srdce,
Brioso, bez studu a mocně,
Myšlenky vřou v neklidné plsti,

           Někdy k nám přesto slétne chlad,
           Doloroso, bodne, projde krví,
           Nenesem to poselství poslední, ani prví.

Pak čekáme ten nový rozlet, povstání ladů,
Zašlapaná v kamení i trní, kakofonie, sama v hlubší neradosti, cupo, stále níz a níž...
Hledáme politování, vzájemné, to však uvadá...
           
           A náhle udeří moc veliká, rozum vyvstane, z nejzazších koutů lidství,
           Crescendo, výš a výš se pozvedáme,
           Snad bude zase slunce bez všech těch mráčků, černých ptáčků...

...lacrimoso, lamentado, toho bylo dost,
Konec všeho toho bolu, presto, lesto, zase oba břehy spojí most, neklesneme dolů spolu.