Prázdné místo

Já nevím, mělo by to být smutné, tragické možná, ale to je vše. Ona na něj čeká na známém místě, jako už tolikrát, ale on nepřijde, už nemůže. Má starost co s ní bude, když tu už není. Ví, že ji to raní, trápí ho, že s tím nemůže nic dělat. Vlastně se omlouvá a sděluje, že jeho poslední myšlenka (květy trhané na louce) patřila jí. To je obraz, který jsem chtěl slovy namalovat. Moje schopnosti mají  ovšem své limity a proto se mi to asi nepodařilo beze zbytku vyjádřit tak, jak bylo zamýšleno.

Děkuji všem za zastavení a milé komentáře. 

Pěkně napsané, v závěru mě zamrazilo.

Pěkné, Lami, v závěru se mi vybavil Bartoška /MUDr. Skalka ze Sanitky/, jak si ho chodbou /navždy a do prázdna/ odvádí krásná lékařka. Říkal jí Berenika...

Ona paní s předmětem určeným primárně ke kosení různých zástupců flóry si tebe naštěstí ještě neodvedla, takže jsi mohl odvést velmi dobrou práci ve formě tohoto dílka. Nechť se tak děje i nadále co nejdéle.

A s Janinou (rozhodně ne poprvé v životě – mrk) plně souhlasím.

Děkuji.