Slova

Duše,

neviditelný vír mezi listy času,

táhne se jako dým

z ohně,

který nikdy nevyhasne.

Nesmrtelnost -

ne v těle,

ale v otiscích kroků,

co jsme zanechali v hlíně druhých.

Je to paměť světa,

jež nespí,

jen šeptá v tichu.

Síla není řev,

je to klid po bouři,

je to ruka, co nezabíjí,

ale drží.

Svět se točí

na prstech těch,

co věří v plamen,

aniž by se báli spálit.

A tak jdeme, 

jednotlivé jiskry

v ohnisku vesmíru,

neseni větrem paměti,

co nás uchová,

i když už dávno mlčíme.