Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKapky
Autor
Lubor Vyskoč
Převaluje se večer v dešti
to drobné kapky kondenzují
na parapetech starých domů
Relativní vlhkost odpovídá
ve své hloubi i časnému ránu
jako zrcadlo pozdních hodin
Obojživelné želvy tudy chodí
4 názory
Želvu nám donesla povodeň, najednou byla a já ji začala mít ráda, To, jak se vyhřívala na slunku a natahovala k němu hlavu. Plakala jsem. Staré domy miluju taky, od pohledu, ale nikdy nevíš jejich historii. To už spíš být ve své staré stodole po Němcích s hákovými kříži. Tam vím, na čem jsem, nad hlavou mám řídící jednotku, kunu...
Lubor Vyskoč
20. 05. 2025S tou želvou je mi to líto, Phylogyny, my želvu nemáme, byla to myšlena mořská.
Díky, Josephino, já mám taky rád déšť na střechách starých domů :-)
Lubor.
Máte doma želvu nebo se hodila do rýmu nebo vzpomínka? Mi umřela Matylda, tak jsem ji vyhlížela a volala.... a najednou se objevila a byla mrtvá. Vždycky mám pocit, že umřel i kousek mě. Už jich asi moc nemám...