Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senávod k mému stáří
Autor
mylenka
v ložnici koš s prádlem
na oknech žízní muškáty
rozečtená knížka
na jehlicích čepice pro švagra
vedle ní rozpletený růžový svetřík
modrá vlna čeká
na ultrazvuk
pod nohama
v garáži si hraje má polovina
a já?
vymýšlím návod pro své stáří
stoupnu si na kraj lesa
tam za nima chodívám
mávají mi oknem v korunách smrků
vědí vše o mých nohách
prohrách
nadějích
i víře
vodím jim tam své lásky
a ony je hladí vánkem
proplétají se tichounce kolem nás
občas tam potkám dvě dívenky s hrnečky
jdou s maminkou na borůvky
ta menší se stále jen směje a pusu nezastaví
starší má poměnkový oči
ta brepta čokoládový
stojím na kraji lesa
opřená o kočárek
větve se naklánějí
z nebe
31 názorů
To je pro ně typické :-)
Je to divný, jakoby mi viděly do hlavy. Už si říkám, že mi přece nemusí furt něco dokazovat, jenže hlavě neporučíš. Pak kouknu nahoru a ono tohle.
můžou jen naznačovat ... :)
Já už pletu :-) růžovou, prý se stydí... nějak si myslím...no ale teď radši tu čepici, než to bude jistější. Ona to dcera udá nějaké kamarádce a taky v rodině synovec..třeba.
Parádní us od názvu až po naklánějící se větve. A taky skvělý fotky...
Tak prý to kafe bylo moc horký, nebo kyselý a nebo to bylo nekvalitní oříškové mléko, které vlastně ani mléko není a prý si máte dát radši oříškovou sušenku :-)
Já to mám od dětství.Babička bydlela na vyhnálově, nad domem stráň a les. Maminka nás tam na začátku prázdnin odvezla - musela pracovat a pro mě to byly nejkrásnější prázdniny. Žádné tábory, jen les, louka, stráň a koupaliště ve vedlejší vesnici :-) Kolo a knížky.
Jo, ráda fotím les a kdybys mě tam potkal, řekl by sis co ta bába s nůší? :-)) jenže je to omyl - žádná nůše, nosím si sebou svůj "pařez" - v něm košík, abych si mohla sednout, když nohy nemůžou jít dál...proto s manželem - on mi uteče a pak mě najde, když se vrací k autu..ale
bylo by to hezký umřít jednou v mechu :-)

:-( zase interpunkce - omluvuju se, já to prostě odkliknu bez kontroly :-(
Law - díky, to mě těší, dovoluji ti ho použít i pro to tvé co jednou přijde :-)
myslím, že je to hodně dobrý návod :) S tím asi vydržíš ... ten text je boží, teda pro mě:)
K obědu? Hříbková omáčka s rýží... co zbyla od včera :-) to bylo i maso.
Phil, dík. Někdy bych ráda sama, ale muž mě nepustí k volantu a jistota je jistota, nerada bych skončila jako bába někde pod kořenem ;-)
Bene, tak si ho vymysli ;-) dík
dis - hezky jsi mi to rozebral. Jen k té genetice. Táta měl modrý, maminka hnědý, takže ne vnější vliv, ale jen odkaz na to, co má stáří jako "hlavní program" :-) A samozřejmě, že je to paralela,nebo spíš inspirace se snahou kouknout se i dopředu.
Hani, z těch mých je nám nejblíž to, co bydlí na km nejdál.
Janino, ty indicie nepotřebuješ :-) dík.
Phil... jakože robot? A cucky ze oříškovýho mléka mu taky poradila Aika? :-) aby nás zblbnul? :-))
Může jít o lidský text – ale velmi silně editovaný AI, nebo psaný s pomocí AI.
Alternativně to mohl napsat člověk s velmi vycvičeným jazykovým citem a filozofickým přesahem (např. literární teoretik nebo někdo, kdo se zabývá psychologií literatury). Nicméně plynulost, stylistická vyváženost a míra významové „nasycenosti“ jsou opravdu podezřele hladké.
krásne... také blízke...a zároveň vzdialené...potrebovala by som návod nielen na starobu, či starnutie ale i na preklenutie samoty, keď deti a vnúčatá so mnou nie sú...
moje muškáty na balkóne sú preliate, ale odolávajú... jahody sa len pomaly začínajú červenať...a vnúčatká ďaleko...o pár dní sa konečne uvidíme, na chvíľu...závidím babičkám, ktoré sú blízko...
KRÁSNÉ
A... Snad už bych taky jeden takový potřeboval no... :)
Začátek mi tak trochu navodil knihu Co život dal a vzal, protože ta postel, tam bylo všechno a já mám stejnou. Zařídila jsem se. Dokud se o ni perou, tak dobrý. Prostřední část mi sklouzává do nostalgie vzpomínek. Jsem v něm každý den a nosím u sebe lovecký nůž, mám starch za psy. Ale ta poslední, ta je. Jenom chybí to mé oblíbené, je sám... :o)


