Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJeště
Autor
guy
Ještě mi na cestu bludičky svítí,
vodí mě do těch míst, kde bývá cíl.
I když čas pocuchal klubíčka nití,
někdy to, co doutná, pod víčky vznítí.
Jen projít labyrint trvá teď dýl.
Ještě dost obrázků kryje zdí bílo,
stále si schovávám několik knih,
z kterých pár začátků nebylo - bylo
před světa zlobami uvnitř se skrylo
a to, co zůstat má, zůstalo v nich.
Ještě se každý den dotýkám země,
vnímám tmu, světlo, zvuk, vůni i chuť
a nikdy neprodám nikomu levně
za třicet stříbrných, co tepe ve mně
a každou vteřinu šeptá mi: buď!
10 názorů
Nedávno jsem měla pocit, že mě takhle někdo prodal, za třicet stříbrných a teď to tu čtu. Zvláštní...Kdysi, jak jsem tu nastoupila, tak jsem se vždycky těšila na každou tvou básničku. Pak už jsi moc nechodil. Pocit stejný jako Marcela K.
...až to tu Olda vypne, budeš jedním z těch, kdo mi bude opravdu chybět ;-)
Šeptám ti (no, spíš na tebe řvu): Buď i na novém litwebu!
Jo a ještě - ;-)
Báseň mě zaujala už prvním a druhým veršem "... kde bývá cíl". Ve druhé zase to uklidňující zjištění v posledním verši. A velmi silný závěr. Když nelpím na přesném pochopení, mohu si snad troufnout říct, že jsem báseň pochopil, což je mi blízké. Psát tak, aby to (alespoň na nějaké úrovni) pochopil každý.
Ještě k tomu "... kde bývá cíl". Životní cíl, cesta je cíl a tak, o tom se řeklo mnoho. Ale tahle báseň do toho zdá se tak trochu šťouchá. Možná se mi to tak líbí proto, že ta moudra o cílích, byť dobře míněná, prostě nejdou dost do hloubky - nepočítají s tím, že člověk bude cíle relativizovat. Pak se mi tedy taky líbí ty bludičky ;)