Lejno v igelitu

Každý den opouštím klec bytu

věnuju čas procházce

Opouštím teplo

vlažný trubky z eternitu

Co linou se z jádra

Proletím chodbou

na konec odstavce

 

V sázce je mnoho

ohroženého pažitu

Na kterém ulpí to

Hovno

Teda lejno

se snadno do stébel zamotá

Už ho nesu v igelitu

 

Není jen tak ledajaký

Je mejch psů, a tak ho sbírám

Smrdí

to nepopírám

Odér jak na skládce

Ale už mam gryf

že u sběru nedejchám

 

Jenže ten smrad vleze do dutin

I kdybych venčil v olověným krytu

To lejno každej den

pro dobrou psí kondici

Jak tam tak leží na pažitu

kontroluju 

Chraň bůh, že jen zrakem

tu odloženou stolici

 

Pravidelně jako máloco

tvaruje různý obrazce

Občas leží v písku

Někdy označí obrubník

Někdy stromek, plot

Málokdy serou jen tak na chodník

Pak zas na mech

Občas na lampu

Po kapsách nosím tuny igelitu

co prežije snad i můj poslední vzdech

Už pomíjim tu absurditu

Že to je celý k hovnu

Na jedno použití

Na jedno lejno

Lejno v igelitu

---