Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Havarijní rybky

14. 09. 2002
10
0
1149

 

Havarijní rybky ( aneb povídka,co vůbec není o rybkách )

 

Uzavřené v průhledném vodím vězení plavou tři rybky. Jedna velká zlatá,druhá s duhovýma šupinkama a ta třetí,ta docela malá a ošklivá, s tou si chodím povídat. Mohla bych říct,jednoduše – Ta třetí je moje. – ale neřeknu to. Nepatří mi přece,jako nepatří nikomu. Jen na sebe občas koukáme přes sklo.Do těch jejích  bezvýrazných rybích očí. Dívá se stejně,ať je smutná,nebo veselá. A ona je jen apatická. Smířila  se s tím,že její svět – to je půl metru tam a půl metru zpátky. Ví,že vodní království na plagátu je jen atrapa a do toho lidského že nemůže. Dělí nás pár centimetrů a nepřekonatelná dálka. Vidím ji.Mluvím na ni a tolik bych se jí chtěla dotknout. Za tu dobu,co už tady je,o sobě víme všechno, a přesto se z nás staly kamarádky. Ptá se mne,co já a lásky. Jen se potutelně usmívám. A ona už ví,že mám zase něco za lubem. Tváří se,jak mi to přeje. Marně.Poznám,že je naštvaná.Já si můžu běhat po světě a hledat,zatímco ona  pozoruje z pitomýho akvárka,jak venku střídá podzim léto.Pozná jen toho,kdo sem příjde. Najednou je mi jí líto. Bezděčně ponořím ruku do zelené vody.

„ Slečno! To nemůžete!“ piští prodavačka. Provinilý výraz. Omluva.

„ Nechcete si tu potvůrku koupit?“

„ Koupit?!?“ ptám se vyděšeně. Vždyť bych ji musela krmit, měnit jí vodu, starat se o ni! Sledovala by mne v pokoji,kamkoliv bych se hnula.Takhle příjdu,jen když skutečně chci.

„Ne. Já myslím,že to by nebylo ono.“ Odpovím tedy a loučím se. Prodavačka krčí rameny.

„Kdy zas příjdeš?“ volá za mnou rybka.

„ Až zas někdy půjdu kolem. Nikam mi zatím neuteč!“ směju se mizím vstříc svému lidskému světu.

Za týden mne zase zastavila vývěska –Zverimex -. Copak asi dělá ošklivá rybka?  Jenže její akvárium je prázdné.

„ Jó,tu vaši favoritku si dneska dopoledne koupila nějaká slečna. Já vám to říkala hnedka.Kupte si ji.“ Prodavačka je po bitvě a proto generál. A mně je trochu smutno. Zvykla jsem si na podivnou souputnici za sklem.Měla jsem ji docela ráda. Ovšem ta slečna byla navíc ochotná  krmit ji a měnit špinavou vodu. To jsem to zas dopadla.  Zverimex je plný jiných rybek.Jsou veliké,barevné, krásné. A každou si jednou odnese někdo,kdo je ochotnej čistit akvárka.....


Plopez: Za takovou pěknou reakci ti pošlu jednoho trapnýho smajlíka :))))))))))))))))))))))

Plopez
19. 09. 2003
Dát tip
Jojo, čištění akvá rek k živo tupatří taky. Eš těže sis jíne koupila, s tvojí povahou bys jí pustila do moře a ona by tampak, odrostlá ve zverim exu,chcípla.

Ambrosius: Až jednou zůstanu stát sama uprostřed prázdnejch akvárek, tak mi teprve dojde, že máš pravdu...

Hezký.Tu rybku sis měla koupit.*

Dirty
16. 03. 2003
Dát tip
tak tohle se mi líbilo ještě víc..je to tak pěkně plynulý, jako sama voda...

Smutné...

Kryton
21. 10. 2002
Dát tip
tu rybku mi budeš muset ještě vysvětlit :o) působivé a hlavně typicky Tvoje ;o)

Albireo
27. 09. 2002
Dát tip
Moc moc krásné. Hlavně první půle. TIP, eS-eM-eSko (teprve teď jsem si všiml, jaký máš hezký monogram)

m11
16. 09. 2002
Dát tip
:-) tip

Paranoicus
16. 09. 2002
Dát tip
Takový platonický vztah. Je ale to pravdivější, než by se na první pohled mohlo zdát ...

Našla sis už jinou rybku? *T

redscorpion
14. 09. 2002
Dát tip
...za radost, která mi vykouzlila úsměv na tváři DĚKUJI

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru