Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Teď

28. 09. 2002
3
0
1031
Autor
Perdita

Teď zapaluju svíčky

a pod rozechvělými víčky

se ty na mě usmíváš.

 

Teď pláču sama sobě do klína

a všechen život proklínám.

 

Teď vyčítám si naše viny,

teď díváme se na květiny -

já shora a ty zespoda.


Drago
26. 03. 2003
Dát tip
:,o( *

Dirty
23. 10. 2002
Dát tip
i přesto, že je to smutný, promiň snad za ten názor, je to líbezný...možná, že ve smutku se ukrývá ta krása života

Nosferatu
18. 10. 2002
Dát tip
Výborný nápad opět skvělý konec a zase dávám tip...

Notreal
29. 09. 2002
Dát tip
teď nevím co napsat.... smutné - ano je v tom cítit smutek

Seregil
29. 09. 2002
Dát tip
Ach ano. Smutek. Velmi hluboký. ,-/ ...

Glass
29. 09. 2002
Dát tip
Lék zahubí, avšak díky němu můžeme žít... nejlepší z těch tří částí je jednoznačně ta poslední. Prostřední nemá až zas tak kvalitní verš, té první zase kulhá rytmus...nebo aspoň já v něm vidím starce churavého... Tuto nepříznivou kritiku si neber moc k srdci, nemá to cenu...věřím, že brzy od Tebe uvidím dílko, které mi sedne do klína mnohem lépe!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru