Pouť

V hukotu kol se slova ztrácí,

jedeme – kam? Jak tažní ptáci

na jih, chceme ke slunci jen blíž.

V mlhavé ráno kraj se budí,

rosa na tvářích tě pěkně studí

a cesta daleká před námi je.

S větrem v zádech k cíli blíž,

však co je vlastně cílem?

Je to svět, o kterém sníš,

proň žít jsi přestal málem?

Sny jsou krásné, však nejsou živé,

všedních dnů zkus najít krásu,

sic duše tóny zbudou tklivé

a nesmočí se v slunci jasu.

21. října L.P. 2002