Za každou oponou

Za každou oponou

Věnováno Miroslavu Horníčkovi

Z úcty k vám, mistře,

píši tyto řádky.

Jak smutná zdá se mi dnešní neděle,

s oblohou barvy šedavě stříbrné,

jako písmo na smutečních šerpách,

které vám na hrob položí vaši blízcí.

Ožíváte, pane Pécuchet,

v televizích našich vzpomínek.

Jak je krásné smát se jemnému humoru

tak přirozeně plynoucího z vaší moudrosti.

Netrapte se tím, že mi budete chybět, malý klaune.

Jste v každém úsměvu ve tváři.

V každé milé větě, v každé bohémské legrácce.

A vždy vás šťasten tuším stát za každou zvedající se oponou…

                                               (16.2.2003)