Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřed usnutím
06. 04. 2003
1
0
775
Autor
P_A_V_E_L
Ticho a chlad prázdného lůžka,
s večerem odešel můj smích.
Okolní umlkl již svět,
do tmy nyní zahalil svou tvář
a nechal člověka napospas myšlenkám.
Přes den hluboko ukryté,
teď vyplouvají na povrch -
sny, touhy a přání,
po doteku lásky, lidských dlaní.
Jak jsou krásné a jaká bolest z nich.
Svírá tělo palčivá touha,
drásá osamělou, křehkou duši
a naději utápí v přívalu slz.
Je to až neuvěřitelný, jak je každej člověk úplně jinej, ale jsou takový věci, který cítí každej, úplně každej...
Snažila jsem se to vyjádřit v "dílku" Tma, ale tohle Tvoje je určitě o 100% lepší...
Tohle podle mně cítí každý, ale zdaleka ne každý to dokáže vyjádřit. (...............) Tipíček, protože je to (............):-)