Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřipadám si
22. 04. 2003
1
0
1267
Autor
Thurin
Můj život, jak obraz na hladině zdá se mi
jak mrtvola ležící na zemi
jak listí spadlé ze stromu
a já se s ním neperu.
Můj osud, je jak kniha už stokrát přečtená
jak šance ztroskotance,co umírá
jak pták,co nesmí nahoru
a já se s ním neperu.
Já sám si připadám, jak voják,co marně ránu zakrývá
jak špión,co život jenom předstírá.
jak manžel,co vidí nevěru
a já se sebou se neperu.
Obsah se mi líbí, ale ty rýmy se mi moc nezdají, často je tam pouze asonance...
Tak tohle jsem už někde četla. :-) Čím to bude?? :-)
Já si nemyslím, že ty metafory jsou známé, mě by teda nenapadly (no to asi není dobrej příklad :-) )! A atmosféru to má, cítím v tom smutek, beznaděj, odevzdání se osudu... Smutná a krásná!! ****
to je docela uhozený, ne?
Když si třeba představím toho vojáka, jak zakrývá tu ránu, tak mi to přijde docela uhozený. Nebo toho špióna, co předstírá život. Že je třeba houmlesák a snaží se na něcdo ohromnýho přijít. To je sranda.
Nebo jak je tvůj život šance ztroskotance co umírá. To jak je třeba na nějakým ostrově a je úplně zraněnej a slunko mu praží do ksichtu. O tom si měl psát!
Nebo o tom ptákovi, co mu zakázali vzlétnou.
Bych chtěl vědět proč.
Proč nesmí nahoru.
To mi teda řekni.
Nebo aspoň o té mrtvole na zemi.