Doby bez válek jsou ještě hodně daleko...

Doby bez válek jsou ještě hodně daleko...

Přál si být malým klukem

a neznat bolest a zlomená srdce,

přál si být majákem,

co svítí do noci,

přál si umět rozhořet dřevo,

co řeka vyplaví.

Přál si naposled zažít milování,

ten krásný svátek dotyků a něhy,

přál si znovu pocítit touhu jejích rozpraskaných rtů

a milovanou ostrou chuť vodky.

Tolik si toho přál,

že jedna dobře mířená rána

do jeho mladické hrudi

všechno zmarnila.

A tak tam ležel

s plnou hlavou přání,

která se mu nikdy nesplní,

protože doby,

kdy nebudou války,

jsou ještě hodně daleko...