Suchá kaluž

Brouzdám se zasněženou pouští,

rukou kreslím výjevy

své bolavé duše.

Víno smáčí naše rozpraskané rty,

představa samoty je šílená.

Vím, že mě nemáš rád,

ale já Tě mám v krvi

rozpuštěného

se včerejší kocovinou.

Dáváš mi jméno milenky,

milenky,

kterou se stávám.

Šeptáš falešná slůvka

o kráse orientu

a já těm slůvkům věřím.

Jsem děvka

a z celého srdce tě nenávidím.