Hovory

„Nemůžeš zavřít oči. Spát…“

„Netrvám na tom.“

„Sama …“

„…jako vždy. S nimi i bez nich.“

„Možná kdybys nebyla tak vzpurná a uzavřená.“

„Komu svěřit nejhlubší tajemství…“

„Je tu tolik lidí, co by si je rádo poslechlo.“

„Tolik hyen…“

„Důvěřuj.“

„Všichni časem zradí.“

„Konečně jsi přiznala svou zranitelnost.“

„Vím o ní.“

„Skoro jsem myslel, že tě nic nemůže zranit…“

„Myslel jsi špatně.“

„Proč je opouštíš…“

„Jednou dojdou slova…“

„Ani ses jich nenasytila. Opouštíš loď poloprázdná.“

„Nechci se nasytit.“

„Co tedy chceš…“

„Chci věřit natolik, abych mohla svěřit nejniternější pocity.“

„Oni si vždy mysleli, že tě znají…“

„Jejich boj. Nic jsem jim nevnucovala.“

„Vyhovovalo ti to.“

„Nepopírám.“

„Cos od nich chtěla…“

„Co bych mohla chtít. Očekávání se neplní.“

„Jsi tak sama…“

„Mohu povléct i druhé peřiny.“

„Ta postel bude stejně opuštěná.“

„Bude.“

„Proč to děláš.“

„Proč dělám co…“

„Sama s nimi, nebo bez nich. K čemu ti jsou…“

„K tomu, abych poznala, že to, co hledám, najdu v sobě.“

„Všechno v sobě nenajdeš.“

„Hromadit jisté pocity je taky fajn.“

„Jsi vzpurná.“

„Stane se.“

„Zavři oči a …“

„Spi.“

„Přemýšlej o té hořící svíčce, kterou vídáváš vždy před usnutím. Ohmatej její tvar a zaposlouchej se do ticha svého nitra…“

„Přijdeš?“

„Krásný sny.“

…