Kostěji

Možná, že kdybychom se neptali PROČ, bylo by všechno jednodušší a pro nás snad i jasnější. Možná bychom se měli ptát JAK. A možná, bychom se neměli ptát vůbec.
A přitom je vše tak jednoduché a jasné.

13. 03. 2014
0
0
583
MIMO

Slyším zpěv Háfízův

Slyším zpěv Háfízův.
Loutnu spojenou snekonečnem.
Vzlykající srdce rozpůlené vmilion částic.
Ty, který oslavuješ život, miluješ muže a ženy,

13. 03. 2014
2
1
675
Volné verše

Sny

Lepsi je mit nerealne sny nez zadne.
(Ja, vcera a na jinem miste).

03. 05. 2006
2
0
1355
Blbůstky

Děkuji...

S tekoucí vodou ze mě po dlouhé době plynulo tolik myšlenek. A teď jsem v krajině zapomnění a marně tápu v zákoutích paměti, o čem jsem chtěla psát, co jsem chtěla vykřičet do světa. Najednou nevím, nebo se mi to zdá nevhodné. Jazyk filosofů je vždy tak kultivovaný a sdělení na oko složité a pod povrchem… Sedli si někdy k tužce a papíru a psali, co je jen napadlo.

07. 12. 2005
1
0
1298
Úvahy

Konvičky-dvojičky

Koupila jsem modrou konvičku a dva hranaté hrníčky.
Já a On.
Jeden hrníček se rozbil a.

24. 08. 2005
3
0
1182
Blbůstky

Prameny

Schovával jsi v sobě pramínek Života a snažil se mě chytit ve větru.
A já…
… neviděla
Stojím na Zemi a pokouším se přiblížit k živému pramínku -

11. 05. 2005
5
1
2092
Blbůstky

Chtěli jsme letět...

Chtěli jsme letět do nebe a být staří. Teď jsme rádi, když chvílema stojíme na zemi a chceme být dětmi.
Modré oči. Hloubka.

29. 04. 2005
6
1
1587
Blbůstky

Panenka

Jsi krásná, pouťová panenko, když mrtvolně bledá na studené podlaze, svévolně cestuješ do jiných světů.
Jsi šílená, jiskřící panenko, když vočích hlubokých za hradbami slz zračí se strach a ústa šeptají modlitbu Návratu.
Jsi sama, smutná panenko, když schoulená do sebe, objímáš svět.
Má krásná panenko, jak jen to děláš, že zvedneš se jako suchá květina, co dostala doušek vody po měsících vpoušti.

17. 02. 2005
6
0
2967
Blbůstky

Děkuji

Sčajem nechutně páchnoucím po citrónu,
na židli shrbená,
jsem nám dala svobodu.
Už žádné nadávky,

21. 11. 2004
17
0
4668
Blbůstky

ŠMoulijáda

Zvonek. Zabalená do deky jsem otevřela dveře a stanula tváří vtvář dvěma máminým kamarádkám a tašce plné brambůrků a vína. Sobvyklou větou: „Jenom na skok, musíme hned domů,“ si to šinuly do útrob našeho bytu.
Ono NA SKOK se začalo prodlužovat na skoky dva a můj bratránek byl vyslán, aby dokoupil zásoby vína, protože jeden litr je pořád jeden litr a ženským se to zdálo moc málo.

17. 11. 2004
8
0
4051
Fejetony

Odborník ví, co je pro vás dobré

Chytly mě zuby. To se stává. Natekla mi celá pusa a bolest se šířila tak intenzivně a tak rychle, že jsem za chvíli ani nevěděla, co mě přesně bolí. Jistý bylo, že mě bolí všechno od zubů níž.

08. 11. 2004
8
0
3429
Fejetony

Causa Bubák

Nejsi-li často vprdeli, nemůžeš být dostatečně na výši. (Core)
Bojím se psát, myslet, plakat. Bojím se být tím, čím jsem. Bojím se strachu (Nohavica).

28. 10. 2004
4
0
3423
Blbůstky

Obrazy zdánvlivé svobody

„Do tvých očí já se dívat nebudu. Jsou vlčí. “
Možná jsem běžela zbytečně rychle, ale nemohla jsem se nabažit vlčích tlapek dotýkajících se země, hřbetu, který se prohýbal při odrazu od studené trávy. Jsem svobodná a je to krása.

23. 10. 2004
3
0
5391
Blbůstky

Tlapky

Uzavřená vjeskyni těla a přece tak venku ve měsíčních paprscích. Zvláštní nesdělitelný pocit. Oči mám unavené od slz a nos červený od rýmy. Vhlavě – vmozku – guláš, ale vcitech vědomí, že mě doprovází velký, černý pes.

23. 09. 2004
6
0
2811
Blbůstky

Vrba

PART I.
Strčím ti ruce do…
Strčil by jí je kamkoliv.
Stará („ukřivděná“) možná láska. Psí oči a pohledy Tygra do prázdna.

06. 09. 2004
12
0
2397
Blbůstky

A kameny mluví

PROLOG:
Když mlčíš,
Můžu mlčet taky.
Ale nebudu čekat.

05. 09. 2004
9
0
3718
Úvahy

Zdi

Byla jsem za zdmi, které vběžném životě zdravého člověka mineme. Rozhlížela jsem se po krásném, pro děti vyzdobeném, prostředí a cítila pach dezinfekce, bolesti a strachu. Čím si malé děti zaslouží poranění mozku, řezy vhlavě. Čím si zaslouží bolest.

04. 08. 2004
8
0
2993
Úvahy

Ivanovi

Noc je hluboká a tajemná. Ve své temnosti vyjeví to, co je ukryto pod tím největším kamenem. Duše.
Smutky osvobozené od tíhy břemene vhánějí slzy do očí a nutí tělo schoulit se sama do sebe.

04. 07. 2004
8
0
5272
Úvahy

Ta, která čaruje z hvězd

Mágové utekli. Už bylo na čase. Zbyla sama, položená na oltáři, osvícena plameny svící a krvavá. Jak krásné je být ženou.

05. 06. 2004
4
0
3485
Povídky

Jsme tam....

Bojíme se sami sebe a tak se schováváme do svých ulit a bráníme se při každém zaklepání.
Ťuk, ťuk. „Nechoďte sem. “
„Dobře, budu čekat přede dveřmi, mohu.

21. 05. 2004
3
0
3629
Úvahy

Indispozice

Na radu velkého mistra, který neměří ani metr padesát, jsem stím nešla na světlo boží. Místo toho jsem si začala psát hieroglyfy po rukou. Bylo to vdobě, kdy mi byla přidělena křídla.
Uletěla jsem i přes bolest ducha.

14. 05. 2004
2
1
1971
Blbůstky

09.04.2004

Promiň, to bylo to, co jsem ti chtěla říct. Prosté „promiň“ bez ničeho, bez obalu. Vduchu probíhaly přípravy, ale nakonec byly zahnány mávnutím ruky. Nemá smysl kreslit si vduchu situaci, protože pak následuje jen zklamání ztoho, že vše probíhalo naprosto jinak.

29. 04. 2004
2
1
3287
Ostatní nezařaditelné

Dopisy toho dne

Ráno bylo jiné. Jako každé ráno. Už týden jsem cítila, že mi něco chybí, jen jsem neuměla to NĚCO pojmenovat.
Cítila jsem, že kus mě chybí.

26. 03. 2004
2
0
3469
MIMO

Automatika nejspíš poprvé

Byla jsem chycena do slov a odešla jsem. Není tmy, není prázdna.
Není…Je.
Píšu srdcem.

28. 02. 2004
6
0
2860
Ostatní nezařaditelné

Pro Vás

„Dobrý den, je tu volno. “
„Určitě,“ usmála jsem se na mladého kluka. Usmál se taky, hodně nejistě. Pak se posadil naproti mně a prohlížel si mě.

15. 02. 2004
9
0
2480
Povídky

Chlapec

Seděl malý chlapec na zemi a koukal do dáli. Přemýšlel nad složitostí světa.
NEOMEZUJ BYTÍ.
Nechápal jak to učinit.

12. 02. 2004
8
0
1881
Povídky

Harmonie

Je toho dost, co bych chtěla napsat, nebo říct, jen to nějak neumím dát do slov, protože mám pocit, že taková slova ani neexistují. To se mi poslední dobou stává docela často. Připadám si jako někdo, kdo neumí odpovědět na banální otázku typu: "Kolik je hodin. ".

06. 02. 2004
9
0
3056
Úvahy

Zpověď

„Ruce se mi vždy netřásly jako se mi třesou teď. Taky jsem nebývala tak vrásčitá. Možná, že jsem byla dřív i hezká, ale spíš jsem byla mladá. Měla jsem svou hlavu a do všeho jsem se vrhala snadšením.

05. 02. 2004
5
0
1729
Povídky

Psychoanalýza

Měla bych se konečně otevřít, tak nějak vyjít ztěla někam před sebe. Nebýt tak uzavřená. Tak nezúčastněná. Být sdruhými je strašně fajn, ale být sama se sebou je o něco horší a těžší.

16. 01. 2004
8
0
3860
Úvahy

Cesta

Každý přicházíme na cestu, kterou jdeme, sami. Nelze říct jednoznačně, zda je dobrá či špatná. Prostě Je.
Mám pocit, že jsem nedávno byla tam, kde jsi teď ty.

13. 01. 2004
1
0
1479
MIMO

Tuším, že ...

Po tom, co jsem tě našla, zase jsem tě ztratila. Byli jsme spolu jen chvíli a já jsem si snad poprvé vživotě celým srdcem přála, aby ten okamžik neskončil. Mé realistické JÁ se však vysmívalo mému ubohému přání.
Pořád cítím tvůj dech na své šíji.

16. 12. 2003
9
1
2620
Ostatní nezařaditelné

Bariéra slov

Slova jsou vcelku zbytečná, někdy až nudná.
Budeme vést diskusi.
A hlavně si vyslechneme druhé.
Přerušíme je jen tehdy, když se nám nebude něco zdát.

14. 12. 2003
4
0
1655
Ostatní nezařaditelné

Pro Tebe

Drahý příteli,
jsem tak sama s touhou povídat si a tys někde v dáli. Žádný kontakt, žádný dialog beze slov. A tak tu sedím a píši dopis, který Ti nikdy nedojde. Nemám s kým mluvit, nebo spíš nechci mluvit s kdekým.

12. 12. 2003
6
0
2534
Ostatní nezařaditelné

Postřehy I.

Hned před obchoďákem se mi utrhlo ucho na jedné ze dvou tašek. Samozřejmě na té těžší.
Koutkem oka jsem zahlédla, jak poblíž stojící pán odvrátil zrak. Roztrženou tašku jsem hodila do náruče a druhou vzala do ruky.

11. 12. 2003
2
0
1563
Ostatní nezařaditelné

Tak jako Cháron...

Tak jako Cháron doprovází na poslední cestě,
I my jsme si byli průvodci.
Jen já jsem tě nedoprovázela až na konec,
A nechala tě uprostřed,

10. 12. 2003
18
0
3688
Volné verše

Hovory

„Nemůžeš zavřít oči. Spát…“
„Netrvám na tom. “
„Sama …“
„…jako vždy. S nimi i bez nich.

30. 11. 2003
4
0
2557
MIMO

Čistá jak lilie

Čistá jak lilie, která upadla na špinavou podlahu.
Dívala se nahoru – kBohu.
Pošpiněná, ztrýzněná, zklamaná.
Neplakala.

27. 11. 2003
5
1
2374
Volné verše

Co lákavého je na ....

Co lákavého je na SMRTI…
Půvabná je vtom, že tu JE (pro každého).
Tajemství se skrývá vnevypočitatelnosti.
Půvaby zakryté závojem tajemství.

17. 11. 2003
5
0
1223
Volné verše

Růže...

Růže dopadla slehkostí víly. Ozval se tichý, lehký zvuk. Malé cinknutí …
„Cink“
Vtu chvíli se čas zastavil.
Ne pro všechny, jen pro něho.

12. 11. 2003
6
0
1608
Miniatury, hříčky

Hledání

Plakal, ale věděl, že slzy nepomáhají. Nevěděl proč. A proč vlastně ne. Není nad malé slané moře.

18. 10. 2003
4
0
1156
Medailonky lit. osobností

Myšlenky

Seděla jsem ve vaně a snažila jsem se zahřát vlitrech teplé vody. Vzhůru stoupala pára a já jsem měla ramena studený. Třela jsem si rukama nohy.
Do života přicházejí různí, cizí lidé.

09. 10. 2003
9
1
1495
Volné verše

............................

Nepřipoutávej ksobě lidi tvrdým poutem
I ty chceš být volná
Vzpomeň si na to
Milovat znamená mít roztáhlá křídla a volné ruce

29. 09. 2003
5
1
1273
Volné verše

Pro Polly

Od mládí vím, že smrt je něco hrozného.
Od mládí jsem na ni byla „připravena“.
„Je to nevyhnutelné. “
„Je to jediná spravedlnost na zemi.

29. 08. 2003
3
0
1512
Volné verše

Příroda

Je mi na blití. Hledala jsem ve své, řekla bych bohaté, zásobě dost slov, ale žádné jiné můj nynější stav nevystihuje. Zvracet se mi zdálo až moc bez náboje.
Jak je možné, že veterinář, který bez umrtvení odřeže motorovou pilou krávě rohy, je téměř osvobozený ještě před soudem, jenom proto, že tento případ je vrozporu se zákony na ochranu zvířat.

10. 06. 2003
4
0
1729
Úvahy

Fotografie

Mnoho lidí prochází našimi životy. Přijdou, pobudou, odejdou. Někteří nás i minou, jako bychom pro ně ani nebyli. Jakoby nebyli oni pro nás.

09. 06. 2003
4
0
933
Úvahy

Přání

Každý by prý měl sám za sebe bojovat se svýma nočníma můrama.
Když má dítě strach, že má strašidlo pod postelí, musí samo v sobě zlomit bázeň a jít se pod postel podívat a přesvědčit se, že tam nikdo není.
Ale co když má ta můra konkrétní tvary a jméno.
Jak s ní bojovat, když je na kilometry daleko od vás a přeci je tak blízko.

25. 12. 2002
6
1
1297
Úvahy

Přátelství

Přemýšleli jste někdy o tom, kdo je to přítel. Je to snad ten, kdo vás vyslechne vnejtěžších chvílích. A nevyslechne vás váš „kamarád“ jen ze slušnosti. Prostě jen proto, že je mu hloupé vás poslat pryč.

24. 11. 2002
1
0
1230
Úvahy

Milovala jsem ho

Milovala jsem ho. Myslím, že to byla opravdová, velká láska. Taková, která vás drtí, rve vás na kusy a přitom všem se cítíte krásně.
Měla jsem ho ráda zcelého srdce, celou duší i tělem.

06. 10. 2002
4
0
1182
Povídky

Podvědomi

Vrátila jsem se zpátky do minulého roku, do tohoto času. Proč. Asi pro vzpomínky. Vzpomněla jsem si, co jsi mi hrál.

21. 03. 2002
3
0
1373
Blbůstky

Moudrost

Oči nejvyššího zasvěceného hleděly přísně.
Viděl lidskou duši, viděla lidská srdce.
Viděl znamení ve snu.
Rozříznutý bok muže připraveného k mumifikaci.

04. 02. 2002
0
0
1135
Ostatní nezařaditelné

Andělé

Andělé
Viděla jsem anděla. Vlastně to byli andělé dva.
Šli po ulici a mluvili spolu.
Nerozuměla jsem jim, ale jsem si jistá, že byli šťastní.

11. 01. 2002
6
0
2202
Blbůstky

Vzpomínka

Přála bych si zase prochatovat celou noc,
jen tak bušit s cizincem do klávesnice,
smát se a probírat různé věci z různých úhlů.
Snad i trošku se škádlivě pohádat.

17. 11. 2001
2
0
1497
Blbůstky

Něco

Schoulená vrohu toužím po obětí,
když se mi ho dostane rannou jazyka ho odkopnu.
Vbolestech vzívám Boha,
zatímco nechavám místo Satanovi vmém těle.

17. 11. 2001
1
0
1313
Volné verše

Drahý příteli

21. června 1424
Drahý příteli,
píši Vám a svíce již dohořívá. Mihotavé světélko hladí zdi svým stínem a přeskakuje ze strany na stranu.
Píši Vám, aniž bych věděla, co Vám vlastně napsat chci.

30. 10. 2001
3
0
1344
Ostatní nezařaditelné

Chtěla bych

Chtěla bych být písek pod nohama Farao
Chtěla bych být Hathořinou kněžkou
Chtěla bych být samotnou Sachmet
Chtěla bych samotnou Sachmet zkrotit

30. 10. 2001
0
0
1135
Ostatní nezařaditelné

Žhnoucí písek

V mučivě kráse obličeje žhnou smolné oči.
Polibek královniny tváře umocnil vzájemnou touhu a hlad.
Prsty bloudi po těle posypaném zlatým pískem.
Ruka pronikla pod roušku.

25. 10. 2001
2
0
1716
Blbůstky

Bubákov aneb velké pády

Bubákov aneb velké pády
Všechno je jednou poprvé. Poprvé říkáme první slova, děláme první krůčky , poprvé se učíme básničku, poprvé souložíme. Naše poprvé nás provází každý den. Vždy děláme něco nového.

18. 10. 2001
1
0
1267
Fejetony

Nedostatek sexu?

Máte nedostatek sexu. Když vidíte chlapa nejradši byste se po něm ihned vrhli, protože ten váš je proklatě daleko nebo vůbec není. Mám pro vás jednoduchou radu jak nahradit sex, která se ukázala být nad božskost zvířecích pudů. Bohužel tato rada je jenom pro dámy, nejsem si jista, jak by působila na pány.

18. 10. 2001
0
0
1459
Ostatní nezařaditelné

Brusle?! Už nikdy!

Brusle. Už nikdy.
Krasobruslení je moc pěkný sport, znáte ty krásné piruety, ladné dopady a ještě krásnější jednotlivce nebo dvojce, které to předvádějí. Tohle jsou faktory, které lidi jako já strašně klamou.

18. 10. 2001
1
0
1218
Fejetony

Pavučinky sloganů

V žáru měsíčního svitu pluli na loďkách.
Veslovala, svaly se jí napínaly, pot stékalpo tvářích.
Vesloval s přehledem, věděl, že závod vyhraje.
Nechtěla si přiznat porážku a veškerou svou sílu soustředila na vesla.

10. 10. 2001
2
0
1664
Blbůstky

Slzy

Slzy padající na polštář za hromového rozbřesku noci.
Slova vyřčená do tmy pro jedny uši.
Slova . snažící se neděsit.

08. 10. 2001
3
0
1305
Volné verše

Vůz

Chorý na lůžku co vozem mu je,
dech trhaný, ústa bledá šeptající modlitbu.
Duše ví, že sen v zítřky je marný,
zrak je unaven a odmítá vzlétnout výš.

04. 10. 2001
0
0
1293
Blbůstky

Pocity

Vté atmosféře se dalo umřít a žít zároveň. Zmítající těla na place žila energií zhudby, moje tělo umíralo vtónech melodií. Vtažena do světa hrůz a krásy zároveň, sedíc se zkříženýma nohama na opráskané sedačce, jsem se oddávala okolnímu světu smyšlenkou, že i tak musím zůstat nezraněna. Pořád si krýt záda.

03. 10. 2001
3
0
1216
Ostatní nezařaditelné

Boj slov

Ticho. Šum větru, šeptání listí, zpěv ptáků tvoří ozvěnu ticha.
Slyšíš. Tíživé ticho.

26. 09. 2001
5
1
1543
Volné verše

Pro Něho

Ty schody by mohly vyprávět.
Schody ve staré budově. Zažily mnoho.
Není to tak dávno, co jsi na nich stál a šklebil se na učitele.

26. 09. 2001
18
1
2112
Volné verše

Psáno tam

Tikání hodinek, únava na víčkách,
bolest uvnitř, pohledy při svíčkách.
Lidé jsou jak mumie,
neznají, nevidí, neslyší.

26. 09. 2001
5
0
1188
Volné verše

Žiju

Létám v oblacích.
Přebývám na Zemi.
Žiju v pekle.

25. 09. 2001
5
0
1617
Blbůstky

Nedokončená

Ďábla vposteli, peklo na zemi, city vpilulkách,
Tohle budu jednou vsobě mít.
Před hradem, vprachu nádvoří,
Vslzavém údolí budu se snažit žít.

25. 09. 2001
9
0
1981
Blbůstky

!!!!!!!

Nejsem básník, psát tedy neumím,
ani píseń zazpívat nemohu,
jsem jen to, co jsem,
jsem člověk, jsem to já.

24. 09. 2001
8
0
1730
Blbůstky
Nahoru