Modré sněhobílo

 Tam na rohu tiše stál

V tváři…nejsem si jist, co to bylo

V rukou svíral Svatý Grál

Jak tam tiše, hrdě stál, sněžilo

                                   Nežilo

Se mu špatně v rukou měl

Poklad pokladů, spásu, božskou manu,

Vše ostatní zapomněl

Znal jen svůj Grál, svou hanu

                                        Lanu

Které mu kdosi hodil

Se jen poškleboval

Kdyby alespoň chodil!

Jenomže ne! Nic takového! Stál!

                                            Grál

Zářil a plál světlem svým

Skrze tělo nebohého muže

Tam z komína stoupal dým

Na zemi sama ležela růže

                                    Může

To někomu být k zlosti

Viděti růže, grály, dým,

A hledat souvislosti

Rozdíl jak mezi ptákem, rybou, vím

                                                        Sním…

…a raději nic více

Tolik by vám už mohlo stačit

Dohořívám, jako svíce

A proto musím znova začít

Tam na rohu tiše stál

V tváři…nejsem si jist, co to bylo

V rukou svíral Svatý Grál

Kolem šeď domů, červeň na obloze

A v jeho hlavě modré sněhobílo.