Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jiný život

24. 01. 2006
10
0
3048

Tento příběh navštívil mou mysl, když jsem ležela vedle svého milovaného a hleděla do jeho nádherných čokoládových očí. Proto je také tato povídka věnována jemu. některé ty červené texty jsou přejaté od kapel My Chemical Romance, Funeral for a friend, System of a down, Placebo... některé jsou moje, hlavně ta první a poslední básnička je by myself

 

Stay out of the light

Do not look back at these crimes

                    …we did…

Only we can go so far

We will touch the angels

                   …they cannot see the knife in my hand…

We will love again

                 …we will live again…

There is no curious fellow

I never had a fear!

 

But now

               ...I miss you…

               …I miss you so bad…

But now

 

There is no light

I am still looking on my crimes

The end is at the start

We touched the Devil

               …but he saw the knife in my hand…

Can we live again?

              …again and again in my dream…

Photographs and cops killed us both

I was so afraid

 

…two shots to the back of the head…

 

 

Zamyšleně pohlédl na dveře před sebou. Pozvedl ruku, aby zaklepal. Pak se však zarazil. Spustil paži a otočil se k odchodu.

 

The ghosts never gonna catch me

 

Potřásl hlavou, aby se zbavil dotěrných myšlenek a rozhodně zaklepal na dveře. Na bledé tváři se mu usadil zvláštní výraz.

 

And for the last night I lie

 

Dveře se otevřely a do chodby pohlédl podsaditý muž se světlými zbytky vlasů na hlavě. Nicholas sevřel v kapse svého kabátu vystřelovací nůž.

„Posílá mě Francois.“ Oznámil tlouštíkovi a prošel kolem něj do bytu. Ten se zatvářil dost vyděšeně, ale nestačil ani vykřiknout. Ostrý nůž se mu zabodl do krku. Se zachroptěním se svezl k zemi. Na stěně za sebou zanechal dlouhou krvavou cestu. Nicholas si otřel zbraň o tlusťochovu ušmudlanou košili a vydal se do hlouby bytu.

Po chvíli našel to co hledal. Otevřel dveře do tajné místnosti a spatřil ji. Ležela na špinavé matraci, ruce i nohy měla svázané tlustým provazem. Nicholas došel až k ní a dotkl se prsty tepny na jejím krku. Žila. Vzal ji do náruče a odnesl pryč z jejího vězení.

 

Don´t stop if i fall and don´t look back

and for all what you did to me

and for all what i did to you

 

Shirley se probrala na zadním sedadle tmavého mustanga. Bolela ji hlava a měla žízeň. Nebyla však spoutaná. Posadila se a pohlédla před sebe. Vepředu seděl…Nicholas. Zadržela dech a párkrát zamrkala jestli se jí to vše jen nezdá.

 

they found you on the bathroom´s floor

 

Nicholas se ohlédl a usmál se na ni. Pak jí podal láhev piva. Třesoucí se rukou si láhev vzala.

„Díky.“ Vypravila ze sebe a pořádně se napila. Ten tlusťoch ji skoro vůbec nedával najíst ani napít. Jen tolik, aby nezemřela.

 

i miss you

i miss you so bad

 

„Tak co, chyběl jsem ti?“ Zazubil se její společník do zpátečního zrcátka nad její hlavou.

„Strašně moc!“ Přelezla k němu na přední sedadlo. Objal ji kolem ramen a políbil ji do dlouhých rusých vlasů.

 

She said: “this gets harder and harder”

…another knife in my hand…

 

„Kam teď?“ Zeptala se ho a položila si nohy na palubní desku plnou map, korálků a prázdných krabiček od cigaret.

„Teď pojedem…Hm…Do nějakého hotelu. Musíš se dát trochu do pořádku. Ten magor tě pěkně zřídil.“ Odvětil Nick s pohledem upřeným na silnici před sebou. Shirley sebou trhla. Pořád ještě jí vrtalo hlavou, kde udělali chybu…jaktože ji Tlusťoch dostal. Pokrčila rameny a povzdechla si. Na tohle nejspíš nikdy nepřijde.

Na noc se zastavili v malém motelu. Shirley sebou hodila do peřin a okamžitě usnula. Probudil ji až Nicholas, který s ní jemně třásl.

„Rychle vstávej! Jsou tady!“ Šeptal. Opatrně vykoukl z okna. Teprve teď Shirley uslyšela houkání policejní sirény. Rychle si opláchla obličej studenou vodou, aby se probrala a následovala Nicholase, který odšrouboval mříže z okna na záchodě a teď se jím protahoval. Seskočil na požární žebřík a pomohl jí slézt  z okna. Přeběhl k autu a nastartoval. Policisté zastavili před vchodem do motelu a napochodovali dovnitř.

Mustang se rozjel. Ozval se výkřik jednoho z policistů, který ho zahlédl.

 

Flying above the dream

hallelujah, lock and load

 

Nicholas rychle vjel na silnici a vydal se na sever. Shirley nabila pušku, vyklonila se z okna a vystřelila na policejní auto za nimi. Strefila se do pneumatiky. Řidič ztratil vládu nad vozem a ten vzápětí narazil do sloupu. Shirley zavýskla radostí a posadila se zpět na sedadlo. Nicholas vyryl do palubní desky další čárku. Bylo jich tam už hodně.

„To snad ne!“ Vykřikl Nick naštvaně. Přímo před nimi zastavila tři policejní auta.

„Doprdele!“ Shirley znovu nabila pušku. Projistotu vytáhla z tašky dvě pistole a spoustu nábojů.

„Z toho se nedostanem!“  Zasykla. Poprvé za celý svůj život měla opravdu strach.

„Za námi nikdo nejede…“ Zašeptala. Nicholas se rozjel pryč. Před nimi bylo pusto. Auta za nimi stála. Nikdo nikde. To se jí nějak nezdálo. Nicholas znovu otočil auto. Jel čím dál tím rychleji.

 

stay out of the light

the photographs that i gave you

 

„Co blbneš!“ Vykřikla Shirley. Spatřila před sebou policisty. Mířili k nim pořád rychleji a rychleji.

„Zastav!“

Nicholas ji však neposlouchal. Sešlápl plyn až k zemi. Auta jim začala uhýbat.

„Srabi!“  Zasyčel Nick. Shirley se vyklonila z okna a dvěma autům prostřelila pneumatiky. Po třetím hodila granát, který kdysi vyrobila. Modlila se, aby vybuchl. Ozvala se strašná rána a výkřik.

„Juchů!“ Vykřikla a vtiskla Nicholasovi polibek na tvář. Další zářez na palubní desce.

 

Hip hip hooray for me

             …and for my sins…

 

Cesta zdárně pokračovala na sever. Shirley si zapálila cigaretu a nohy si zase položila na palubní desku. Nicholasovi to nevadilo, už si zvykl na její výstřednosti. Shirley bylo dobře. Už dlouho v sobě necítila tolik energie.

Před nimi se objevil další motel. Jmenoval se U tří růží. Nicholas se usmál. Zaparkoval mustanga a skryl ho pod nenápadnou šedou plachtu. Pak si učesal dlouhé vlasy a choval je pod čepici. Oba se převlékli do čistého oblečení a Shirley si nasadila černou paruku. Potom vešli do ušmudlaného motelu.

 

and for all the smiles that are ever gonna haunt me

and for all the wound that never ever scar me

 

Zabrali si pokoj číslo 6, protože Nicholas tvrdil, že jim to číslo přinese štěstí. Shirley zabouchla dveře a hodila na postel pár lahví whisky. Pak se začala pomalu svlékat a Nicholas se napil ohnivé vody a přitáhl si Shirley k sobě.

 

 

 

Hip hip hooray for me

and die for me

and kill me in my sleep

 

„Tak dlouho…“ Šeptal chraptivě a tiskl ji k sobě a líbal ji na krk a ona odhodila paruku do kouta a on zase říkal, že je nikdy nedostanou a povalil ji na postel a ona mu stáhla kalhoty a kousla ho do krku a teď zase ona šeptala, jak jí chyběl a on ji sevřel v náručí a dál už nevnímali nic jiného…jen sebe.

 

And kill me in my sleep!

And kill me in my sleep!!

And kill me in my sleep!!!

 

Nicholas ležel v posteli mezi peřím z roztrhaných peřin a spal. Shirley se tiše oblékala. Chtěla se hned vypařit. Zarazila se. Přemýšlela, jestli si má vzít klíčky od auta, ale pak je tam nechala.

Odjistila pistoli a přistoupila ke svému milenci. Chvíli na něj nerozhodně hleděla. Hlavou se jí honily nejrůznější vzpomínky…hlavně na vzpomínky na minulost.

„Sbohem!“ Zašeptala a střelila. Nicholas se ani nepohnul, ani nezasténal. Shirley mu zbraň vtiskla do ruku. Sebevražda. Tak to bude nejlepší. Vyplížila se z pokoje. Po chvíli zaklela a vrátila se pro klíčky od vozu. Už zase dělá chyby! Proč je tak nervózní? Nasadila si paruku a sluneční brýle a vyšla z motelu. Strčila klíčky do zapalování a nastartovala. Chvíli jí to však trvalo, protože se jí strašně třásly ruce. Bylo to, jako kdyby poprvé zabila. Netušila, že to bude tak těžké. Zavřela oči a na mysli jí vytanuly všechny ty tváře, které zbavila života. Byly tam rozmazané obličeje policistů, které zahlédla jen z dálky, ale i zcela jasné rysy lidí, které znala.

Potřásla hlavou, aby se zbavila dotěrných myšlenek a konečně se rozjela pryč. Bude jí chybět.

 

never comin´ home

never comin´ home

 

Nicholas se probral s nepříjemnou bolestí v boku. Otevřel oči a rozhlédl se kolem sebe. Všude bílo a ticho. Párkrát zamrkal a uvědomil si, že je v nemocnici. Opatrně zvedl ruku s četným tetováním a položil si ji na obvázaný bok.

„Ještě že se nestrefila…“ Zamumlal. Natáhl se pro kartu, kde bylo popsáno jeho zranění. Kulka mu jen prošla kolem pánevní kosti a jemně ho škrábla. Vůbec nechápal jak je možné, že se Shirley netrefila. Pak si uvědomil, že musí rychle zmizet. Ještě, že zlikvidoval všechny své doklady. Zhluboka se nadechl. Bolest ustoupila. Znovu pohlédl na kartu. Ležel tu od včerejšího rána. Majitel motelu nejspíš uslyšel výstřel a zavolal sanitku.

Nicholas vylezl z postele a rozhlédl se kolem sebe. Svoje oblečení našel pečlivě složené a vyprané na jedné z bílých židlí. Rychle se oblékl a vyšel na chodbu. Schoval se do výklenku a čekal, až kolem něj přejde někdo s vhodnými šaty. Konečně. Nedaleko něj zastavil zřízenec s vozíkem s léky. Nicholas ho zatáhl k sobě a zlomil mu vaz. Svlékl mu oblečení a navlékl si to přes své šaty. Mrtvolu schoval pod plentu, která byla na vozíku a ten pak venku shodil ze schodů.

 

the stain on my sheet never cleans off

 

Zřízencovo oblečení zahodil do popelnice a vydal se do města. Procházel zšeřelými ulicemi a přemýšlel, kde to vlastně je. Pohlédl na ceduli jednoho obchodu. Mapy. Výborně. Vešel dovnitř a koupil si mapu této části státu. (Poradila mu to prodavačka, které jeho zjev připadal velice fascinující.)

Nicholas pohlédl do mapy. Konečně zjistil, kde je teď. Zajásal. Přesně podle plánu. Věděl, že Shirley pokračuje na sever. Musí ji dostat! Zaťal ruce v pěst.

 

I lost my fear of falling

i´ll be with you

 

Shirley ležela v posteli a hleděla na strop, ze kterého co chvíli upadlo kus omítky. Pokaždé, když zavřela oči, viděla před sebou tu strašnou scénu. Proč ho vlastně zabila? Jen kvůli jeho podílu? Nebo snad kvůli tomu, že našla někoho sobě rovného, ne-li lepšího než je ona sama? Stočila pohled ke své levé ruce. Dotkla se matného stříbrného kroužku. Schoulila se pod peřinu. Jak mohla vědět, že teď bude mít takové výčitky svědomí? Vstala z postele a postavila se před špinavé zrcadlo. Vyndala z kapsy nůž a uřízla si kus svých dlouhých rudých vlasů. Pohlédla na ostří. Chvěla se tam kapka krve. Když nůž otvírala, řízla se prstu. Dívala se na krev kapající na podlahu. Nevnímala nic jiného. Ztrácela vědomí. Padla zpět na postel, kde zůstala ležet zcela bez vlády nad svým tělem a vědomím. Jako odhozená panenka. V mysli se jí začaly zjevovat vzpomínky. Nemohla se jich zbavit, zcela ji ovládly.

 

Lookin´ back at these crimes and dreams

it´s the same in my mind

 

Bylo léto velkých změn. Zavřeli Velkého Jima a královna byla zavražděna. Shirley žila v jednom velkém bezejmenném městě. Specializovala se na drobné krádeže. Občas jí však cestu zkřížil výhodnější a daleko zajímavější kšeft. Byla dobrá, mohla si dovolit riskovat, učili ji ti nejlepší. Přesto jí však jednou někdo chytl.

Věděla, že ta akce nebude jednoduchá, ale věřila si. Pečlivě si připravila plán a vydala se k vytipovanému bytu. Byla noc, Shirley si tiše otevřela okno a protáhla se do bytu. Hledala stočený obraz. Byla to jedna z mnoha Warholových M. Monroe. Shirley lehce přecházela po místnosti a hledala nějakou skrýš. Byla si naprosto jistá, že nikdo není doma, a tak si rozsvítila malou baterku. Přejela světlem po stěně a zarazila se. Na jedné nízké skřínce leželo pár fotek. Zvědavost ji přemohla. Nikdy nebyla nejistá, vždy se soustředila jen na svůj cíl. Teď však byla neodolatelně přitahována k těm obrázkům. Natáhla se pro ně a začala si je prohlížet. Bylo na nich spoustu nejrůznějších lidí, nebyli zajímaví.

Už odkládala fotky, když tu si všimla muže s bledou tváří a čokoládovýma očima.

 

do we, do we know

when we fly

when we, when we go

do we die

 

Dech se jí zastavil v hrudi, ruce se jí roztřásly. Jakoby snad cítila jeho doteky na svém těle… Najednou uslyšela kroky. Nemohla se však pohnout. Oči toho muže na fotce ji k sobě poutaly. Majitel bytu byl čím dál tím blíž. Shirleyna volná ruka se sevřela v pěst. Otočila se od fotky. Před ní stál onen muž, který se zmocnil jejího vědomí. V jedné ruce držel stočený obraz, v druhé nůž.

 

love it or leave it

you can´t understand

so it´s too much

and i can´t carry on ´n´ on ´n´ on…

 

Shirley se zhluboka nadechla a ztuhla v půli pohybu. Muž se k ní stále přibližoval a stejně tak i nůž, který držel. Nevěděla, co má dělat.

„Měl bych tě zabít.“ Promluvil konečně.

„Nechce se mi umřít!“ Vytáhla pistoli a namířila na něj.

„Věděl jsem, že přijdeš. Řekl mi to Wang.“ Hleděl jí do očí a nůž jí položil na hrdlo. Shirley křečovitě sevřela svou zbraň a namířila mu na čelo.

„Nezdá se ti divné, že ten kdo si objedná své služby mi oznámí, že mě někdo chce okrást?“ Bleskově pohnul rukou a vytrhl jí pistoli.

„Chtěl tě zabít, zlato.“ Otočil se k ní zády a pohlédl z okna. Pak se otočil a znovu jí pohlédl do očí.

„No tak, kdo zabil Královnu…“

„Wang…“ Vydechla. Připadala si hloupě. Jako nějaký ubohý začátečník, kterého všechno vyvede z míry.

 

so give me all your poison

and give me all your pills

and give me all your hopeless hearts

to make me ill

 

Muž kopl do koberce, který se rozvinul a odhalil Wangovo zohavené tělo.

„Někdo mi zaplatil víc za něj, než on za tebe.“ Usmál se. Teď už Shirley věděla, koho má před sebou. Byl to Nicholas, nejznámější a nejnebezpečnější nájemný vrah na světě. Za každou svou oběť si udělá čárku na palubní desce svého auta. O krok ucouvla a narazila do skříně, kde před tím našla fotky. Proč jí srdce bušilo jako šílené a při tom neměla strach…?! Otřásla se. Nicholas k ní pomalu přistoupil, odložil nůž a začal ji líbat na krk. Co teď? Má začít křičet? Má se bránit? Nebo se mu prostě poddat… Mysl se chtěla bránit, ale srdce a tělo…

 

burning on the lives of everyone you know

when every star falls

…give´em hell…

 

Shirley párkrát zamrkala, aby odehnala děsivé sny o minulosti. Měla nepříjemný pocit, že při Nicholasově vraždě něco přehlédla. Ale co…? Najednou uslyšela dupot běžících nohou. Otevřely se dveře… náhle jí byla zima…nemohla otevřít oči…a pak už byla jen tma.

 

today we can live again

 

Nicholas ležel na zadním sedadle auta, které ukradl, a spal. Byl hrozně vyčerpaný. O spánek se ochuzoval víc jak tři dny. Najednou ho probudil děsivý pocit chladu a prázdnoty. Otevřel oči a zadíval se na nebe poseté hvězdami. Co se tak mohlo stát? nevzpomínal si na včerejší den. Nevzpomínal si ani na to kde je a jak se ocitl v tom autě. Pohlédl na své třesoucí se ruce. Byly celé od krve. Vykřikl a vystoupil z auta. Mělo utržený nárazník a na kapotě…kousky kůže, vlasů a hlavně krev. Všude samá krev. Motala se mu hlava. A hlavně si nevěděl rady. Utekl od vozu. Běžel přes step dokud nepadl vyčerpáním.

Ráno se probudil s příšernou bolestí hlavy. Podíval se na své ruce. Nikde žádná krev. Oddechl si, tak to byl jen sen. Vstal z prašné země a rozhlédl se kolem sebe. Nekonečná pláň a prázdná silnice. Nicholas zabručel nějakou nadávku a vydal se na cestu. Hledal nějaký motel, kde by se mohl vyspat a dát trochu do pořádku. Z kapsy saka vytáhl láhev whisky a přihnul si. Slunce pálilo a láhev zdála se bezedná. Potácel se po silnici a co chvíli upadl. Konečně se před ním na obzoru vynořila matná silueta nějakého stavení. Došel k budově a upadl hned ve vchodu. Nikdo se ani nepohnul aby mu pomohl. Jen se ozvalo cvaknutí odjištěné pistole. Nicholas zvedl hlavu. Jeho pohled padl na jednookého policistu. Pak teprve si všiml černé hlavně, která mu mířila na čelo.

„Konečně! Sám nepolapitelný Nick!“ zasmál se jednooký. A kopl do ležícího vraha. Ten se zkroutil, aby si před kopanci uchránil hlavu a další citlivá místa.

Někde v dáli bouchly dveře a k místnosti se začaly přibližovat kroky. Vedle Nicholase vzápětí dopadla Shirley. Byla v bezvědomí. 

„Co ste jí to udělali?!“ Vykřikl. Opilost rázem zmizela. Zmizela i chuť na pomstu za to, že se ho Shirley pokusila zabít. Opatrně se dotkl jejího čela. Nebylo studené, aspoň že žila. Sevřel v ruce prázdnou láhev a hodil ji po jednookém. Strefil se přesně tam, kam chtěl, přímo do druhého oka. Ušklíbl se. Policista vykřikl a naslepo vystřelil. Naštěstí se nestrefil.

„Shirley, lásko,“ zašeptal Nicholas. „Prober se.“

Zavrtěla se a opatrně otevřela oči. Vyděšeně pohlédla na toho, který měl být mrtvý. Nic neříkala. Rozhlédla se kolem sebe. Všude samá policie. Co teď? Potřásla hlavou a pomalu se začala sunout k úpějícímu postřelenému. Jí si nikdo nevšímal. Všichni sledovali jen Nicholase. Jakoby s nábožnou úctou. Byli šťastní, že se jim podařilo chytit nepolapitelného vraha. Přivázali jej k tyči od vrátnice a začali slavit. Nikdo si nevšiml, že Shirley zmizela. Když se barman nedíval, nasypala jim do pití jed, který na Nicholasovu radu nosila vždy u sebe. Jed začal působit až večer. Policisté pocítili lehkou bolest hlavy, pak chlad, který postupoval od nohou až nahoru k srdci, potom přišla smrt. Shirley pohlédla na svého manžela. Zase začala vzpomínat. 

 

dnes ještě můžeme se milovat

jenom tak ležet jenom tak usínat

než budem litovat

a sebe proklínat

 

Po jejich zvláštním seznámení se už od sebe nehnuli ani na krok. Nedokázali jeden bez druhého žít. Nicholas Shirley naučil pár fint ze svého řemesla a oni se stali nejlepšími z celého podsvětí. I sám Francois, nástupce Královny, měl strach. Věděl, že kdyby chtěli, mohli by ho lehce nahradit, a tak jim dovolil úplně vše. Byl aspoň hrdý na to, že tahle dvojice patří k jeho království.

Uplynulo snad jen půl roku a ti dva se rozhodli, že se vezmou. A taky že se vzali. Byl podzim, slunce zářilo skrz padající zlaté listí na skupinku podivně vyhlížejících lidí. Stáli uprostřed menšího lesíku v polorozpadlém kostele. Shirley v dlouhých rudých šatech, které se hodily k jejím vlasům, a Nicholas celý v černé, která kontrastovala s jeho světlými vlasy, stáli před oltářem zdobeným listy a květy planých růží. Za oltářem přednášel jakýsi starý kněz, na kterého ze stínu mířil pistolí jeden z přátel snoubenců. Kněz to nevěděl, a tak v klidu mluvil dál. Jestli neudělá žádnou hloupost, nic se mu nestane.

Konečně přišla dlouho očekávaná otázka. Oba odpověděli „ano“.

Po svatbě zmizeli. Nikdo o nich nic nevěděl. Ale když se vrátili, přišli s úžasným nápadem na vykradení vily jistého miliardáře. O svém plánu se podělili jen s Francoisem a slíbili mu část kořisti, potřebovali nové vybavení, na které neměli peníze.

Vydali se na sever za svým cílem. Zdálo se však, že policie nějakým záhadným způsobem věděla, kam mají namířeno. Oběma došlo, že v tom má prsty Francois. Shirley mu totiž při poslední návštěvě vyhrožovala smrtí. Už dlouho měla chuť ho zlikvidovat. To on si objednal Wanga, aby zabil Královnu.

Sledovali je na každém kroku. Neměli chvíle odpočinku. Shirley byla dokonce unesena Tlusťochem. Nevěděli, kam se mají schovat. Pokračovali však dál podle plánu. Proč Shirley chtěla zabít Nicholase…? Nevěděla to ani ona sama.

 

protect me from what i want

protége moi

protége moi!

 

Shirley okradla policisty a vydala se rozvázat spoutaného Nicholase. Na nic se jí neptal. Už si zvykl na její výstřednosti. Třeba se ho tím nějak snažila ochránit. Ona se vždy trefí. Z jakékoliv vzdálenosti. Opatrně vstal ze země a objal ji.

„Odpusť mi.“ Šeptala zoufale. „Nevím, co mě to popadlo. Tak moc jsem se bála…“

Z očí jí vytryskly slzy. Nicholas ji pevně sevřel v náručí. Nedokázal si představit svůj život bez ní. Hladil ji po rudých vlasech a líbal ji na tváře, na čelo, na rty. Pohlédla na něj. Vyběhli z motelu, nasedli do mustanga a rozjeli se pryč. Shirley třesoucí se rukou udělala nožem do palubní desky dalších sedm rýh.

„Kam teď?“ Zeptal se Nicholas. Nechtěl už pokračovat dál v cestě, která byla od začátku odsouzena k nezdaru, jen oni to nebrali na vědomí.

„Pryč! Už se sem nikdy nechci vrátit!“ Rozhodla Shirley. Nenáviděla to tu, ale uvědomila si to až teď. Položila si hlavu na Nickovo rameno. Pohladil ji po tváři. Věděl kam teď. Jejich milované město – Londýn. Skoncují se svou minulostí.

Dorazili k malému městečku, odkud jezdil autobus na letiště. Nicholas odvezl mustanga daleko od posledního domu. Dostali se do bezpečné vzdálenosti a otočili se. Auto vybuchlo.

 

please someone help me

i´m dying here in front of you

 

Konec jednoho života. Pomyslela si Shirley smutně. Nejspíš jí to bude chybět. Dobrodružství, nebezpečí. Pohlédla z okna letadla na vzdalující se nenáviděnou zemi. Promnula si unavené oči a povzdechla si. Nebylo jí dobře. Už dlouho se cítila tak nějak divně. Otočila hlavu, aby se podívala na Nicholase. Spal. Vypadal tak nevinně. Usmála se. Už nikdy to nebude takové jako dřív. Vždyť ho vlastně zabila. Stiskla ruce v pěst, vstala, aby si došla na záchod, když v tom si všimla jednoho muže, který seděl o pár řad za nim. Hleděl na ní. Otřásla se, něco tu není v pořádku. Sevřela nůž, který se jí podařilo propašovat na palubu a pokračovala dál na toaletu. Když se vrátila, probudila Nicholase a řekla mu o tom muži. Vzal si její zrcátko a podíval se do něj. V odraze se objevil muž v tmavém obleku. Hleděl k jejich místům.

„Budeme se ho muset zbavit.“ Řekla Shirley. Nicholas přikývl a položil si hlavu na její rameno. Pokračoval ve spánku.

Konečně dorazili na jedno z Londýnských letišť. Metrem se vydali do Camden Townu. Pronajali si tam malý byt. Když otevřeli dveře bytu, věděli, že tady budou mít klid. Aspoň chvíli. Shirley se posadila do pohodlného křesla a pohlédla na svého manžela. Věděla, že otázka, kterou mu teď položí je hloupá, ale musela se zeptat.

„Odpustíš mi to někdy?“ zašeptala. Beze slova k ní přistoupil a objal ji. Sám nevěděl, co si má myslet. Nevěděl, co má říct. Miloval ji. Miloval ji tak strašně moc! Věděl, že to nebyla ona, něco jí ovládalo, ona by nebyla schopna ho zbavit života. Nemohla bez něho žít.

 

without you i´m nothing

 

V Londýně jim bylo krásně. Zapomněli na svou minulost, nebo se o to alespoň snažili. Shirley si našla práci jako sociální pracovnice, Nicholas se stal profesorem psychologie. Školy na to oba měli.

Bylo jim dobře, práce je bavila, byli spolu šťastní. Stále však měli pocit, že je někdo pronásleduje. Nevěděli, zda si to jen namlouvají nebo je to opravdu tak. Když šla Shirley po ulici, často se otáčela a dívala se za sebe, jestli za ní nikdo nejde.

 

i´m not the one you know

i´m here for the last time

please be with me

i love you

i love you so much

 

Nicholas na tom byl stejně. Začal se o ní bát. Přízraky minulosti je sužovali každým okamžikem víc a víc. Nemohli už normálně vycházet z domu. Stále s sebou nosili alespoň nějakou zbraň.

Jednoho dne k nim do bytu vtrhlo komando policistů. Byl to speciální oddíl nasazený na jejich případ. To jejich špehové je celou tu dobu pronásledovali. Teď už si byli zcela jistí, že jsou to ti praví Nicholas a Shirley, a tak se vrátil zpět a poslali na ně smrt.

Vyvedli je z bytu na chladnou ranní ulici. Tam je postavili k oprýskané zašedlé zdi a muži bez tváře na ně namířili pečlivě vyleštěnými zbraněmi. Shirley obrátila oči k nebi a poprvé za celý svůj život prosila Boha o pomoc, o slitování. Motala se jí hlava, zatmívalo se jí před očima. Chytla Nicholase za ruku.

„Miluji tě.“ Zašeptala. V mysli spatřila všechny ty krásné chvíle, které prožili tady v Londýně. Žili teď přeci jako normální lidé, jako každá obyčejné rodina, měli by dostat ještě šanci…

„Miluji tě.“ Šeptal v odpověď Nicholas. Sevřel její ruku ještě pevněji. Pohlédli si do očí. Nicholas svou ženu něžně políbil.

„Sbohem. Snad se ještě setkáme.“ Pronesli oba ve stejnou chvíli. Policisté zamířili. Shirley stále ještě hleděla na svého manžela, který se trochu pousmál. Ozval se výstřel. Ani nestačili vykřiknout. Jen křeč proběhla jejich těly. Ty se pak zhroutila vedle sebe na vlhkou zem. V jejich bytě se rozplakalo malé dítě.

 

MEN WITHOUT FACE KILLED US BOTH

 

Londýn se probouzel do nádherného slunečného dne. Před jedním domem však stál pohřební vůz, do kterého muži nakládali dvě černé rakve. Celá ulice byla obklíčena policejními vozy. Dítě vztahovalo ruce k tmavému autu a plakalo, jakoby snad tušilo, co se stalo s jeho rodiči. Město se vzdalovalo, až zmizelo kdesi v zemi. Slunce se skrylo za obzorem. Zemi pokryla neproniknutelná mlha.

 

At the night and at the end

they found us

they found us dead

dead as the angels in heaven

 

they felt down

they left us here

 

we lose everything

but we are together

together in death

in the endless darkness

 

i lived only because of you


je to možný, ty sou každopádně sympatičtější :o)

bestye
25. 07. 2006
Dát tip
proto možná mi to víc připomíná ty druhý dva :c)

nene, bonnie a clyde ne...nemam je moc ráda :o)

bestye
25. 07. 2006
Dát tip
mělo mi to asi připomenout Bonnie a Clyda, ale pořád se mi do hlavy vtírá myšlenka na Butche a Sundance :c) pěkně se to četlo *

Nickyx
05. 02. 2006
Dát tip
proč si o tom ještě nenapsala knihu??? Jde trochu poznat, že jsi z Prahy, ale nakladatel, potažmo jeho zaměstnanci, by ti chyby opravili :)))...Smekám *

nějak mi nejde se víc rozepsat... :o) snad to časem zvládnu

Laura_L
03. 02. 2006
Dát tip
dočetla jsem to celý, je to fakt dobrý a smutný, ale krásný:)*

kvetanov
27. 01. 2006
Dát tip
Smutné.

muj konec se mi líbí :-)

Lotoska
25. 01. 2006
Dát tip
...početla jsem si... :-)

:-)

yeah, quentin tarantino to zfilmuje, ale ten konec udělá brutálnější :)*

StvN
24. 01. 2006
Dát tip
Sakra to je malý dlouhý anglický.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru