Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jednou mi taky něco řekneš

10. 05. 2006

2029

Autor

Jolana19

Ahoj, jak ses měl celej den. Sluníčko svítilo jak šílený, viděla jsem první rozkvetlé šeříky, nádherně voněly, vážně. A ptáci, ptáci mají nachystaný hnízda a zpívají jako o život, slyšela jsem je opravdu. Dopoledne jsem se chvíli flákala a pozorovala jsem párek vrabčáčků, byli nádherní, rozčepýření a natěšení, na jaro. On se předváděl, no chlap co Ti budu povídat, a ona po očku pozorovala to jeho snažení. Nevím jak to skončilo, opravdu ne, vyplašilo je auto, ale skončili někde na stromě, vždyť ty konce znáš sám nejlíp. Nevím proč, ale našla jsem ve schránce inzertní noviny, asi reklama či co. Hele já Ti něco přečtu, třeba tady prodají pejska. Nechceš pejska? No co pes se vždycky hodí, je chlupatej a aportuje míček, no nic. Jo a tady prodávají starý auto, ne není to tvá oblíbená značka, ale je to starožitný secí stroj, no neříkej, že bys ho nepotřeboval. Na zahradu, na ozdobu J. Tak jo, zlobím, ale jenom trochu. No podívej se tady, bez 1500 ks odznáčků, ruských nástěnných hodin s kyvadlem a sbírky novoročenek opravdu nepřežiješ. Já vím, já vím, že tě to vlastně vůbec nezajímá, že ani netušíš proč tohle celý dělám, ale to prostě neřeš, nech to být, jen tak. Nechám ti ty noviny tady ležet, kdybys náhodou, však víš náhodou, neměl co číst. Zítra se půjdu zase projet na kole, stejně jako včera a předevčírem, představ si, že Danka, ten malej prcek už na kole ujede 10 km a to nemá žádnou přehazovačku, vyšlape kopečky, naprosto bez keců se opře do pedálů a maká nahoru, je fakt dobrá, docela ji obdivuji, já bych to bez přehazovačky nevyšlapala. Já mám ráda ten vítr ve vlasech, když sjíždím z kopce dolů, když se přivřu oči a nechám se unášet pryč. Tak nic, už tě nebudu rušit, musím ještě udělat spoustu věcí, třeba zalít zahrádku a vyžehlit prádlo.

No nic kávu už jsem vypila, tak zase zítra jo? Zítra se zastavím a popovídám Ti co jsem viděla. Jednou mi taky něco řekneš, já tomu věřím.