Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro Vlka
28. 08. 2006
3
0
1523
Autor
Jolana19
Já nevěděla, že to tak moc bolí
když člověk ztratí svoji hvězdu
já netušila, že i hvězdy
můžou tak nádherně hřát
teď je zima v těch mých dlaních
mám strašně zkřehlý prsty
jen doufám, že ta hvězda
svítit jasně bude napořád
já vzdala se jí lehce, klidně
no Bóže hvězda,
těch je plný svět
dala jsem jí s úsměvem
ty nejvzácnější dary
svobodu a volnost
jak ráda bych je vzala zpět
však kdo kdy zkusil hvězdu spoutat
dobře ví, že tohle hvězdy nerady
jen láska jim dá občas pouta
jak o tom snad jen děti vypráví
Jen duše bezelstná si udělá hvězdu života z jiskry nepatrné a pak za tu chybu tvrdě pyká, když ukáže jak to vlastně je a bylo. I když vím, jak těžké je to - hledej si jiskru z níž hvězda vyklube se.
K tomu nejde nic jiného říct... Není to na tip, je to to, čemu já říkám fňukání. Vzdoruj a buď i aktivní, ač se to u žen »nenosí«. Ze smutků a pláče nevyžiješ a čas - ta svině - tolik utíká....