jako obyčejnej film

jsem antipická

           balerína

nepravidelně mezi čtyřma očima

                                                počítám límce

upravené, proužkované, neškrobené

měl sexy košili a tu jeho taštičku

odražená ode dna s cejchem

                                     černé ovce rodiny

                                     černá ovce rodiny

zjistilo se, že můj velkej bratr je náhodou úplně v pohodě. ale až po školním plese.

vždycky, když si na tebe vzpomenu,

vybavím si (mimo ty polibky dozadu na krk) smutnej obličej

                                                                              škemral o telefonní číslo

svoje jsem zalhala.

tvoje nosím napsaný na jazyku. pořád ho chci vyťukat. rok. zkouška silné vůle.

sexuální symbol

to rozechvění a v něm ta vzpomínka - to je to, co já vnímám jako film

obyčejnej konec jedné naprosto obyčejné situace.