Akord Per Amore

Jsi mi tak blízká a přeci vzdálená...

Ráno, v poledne, večer slýchávám tvou bouřlivou, neskonale fantastickou symfonii. Když přicházíš ke mně, závojem něžných tónů nás přikryješ. Splétáme křehkou nit, která se opět po přetržení znovu spojí, přesto nevytvoří pevné rozmarné pouto. Dotýkáme se očima, však naše těla jen vlají zdaleka... Máš velmi jemné rysy, prosvítáš skrze měsíční svit Beethovenovy sonáty, vždy zahřeješ. Nejsi žádnou variací, žádná se ti nepodobá, nikdo nemůže být jako Ty.

Třepotavým hlasem promlouváš k mému srdci, výzva odpovídá na výzvu, puls stupňuje napětí v rytmu sekvence. Dlaně jako by se toužily setkat, stydlivost jim to nedovolí. Přesto v mém nitru probíhá bouře, orkán mistrovské kadence, se vrývá do mysli jako do notového papíru. Společná mezivěta není ničím jiným než silným magnetem, přitahujícím láskyplné motivy rozkošné skládanky.
Sníme, tančíme vášnivě ve víru vídeňského valčíku. Hlavní téma pociťuješ v cis moll, sbor přátelství zpívá v A dur. Poslouchej chvíli..

Ještě neodcházej, nesmíš mi teď odejít...Odešla jsi. Se vzrušeným napětím očekávám tvůj návrat..Nemohu se Tě dočkat. Ohnivě působíš, cítím, jak srdce se zapálilo, miluji jen Tebe
                                                                                  

...Rád půjdu za Tebou,

                                                                    … má lásko