Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

po třicítce...
datum / id05.04.2010 / 352815Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno2520x
počet tipů15
v oblíbených0x
po třicítce...
,,Takže jistě víš, proč ženy po třicítce nemohou hrát na schovku…“

,,Jo, vím,“ odpověděla s úsměvem, který vlastně úsměvem nebyl.
Jen pokusem o něco, čím by zakryla vtíravou myšlenku, která ji už delší čas vysvětlovala jeho nezájem. Cítila ho stále silněji.
 
Sčítala v duchu všechny jeho narážky na to, že už není nejmladší.
Když pak zahlédla, jak se otáčí za kamarádkou, která se vrátila po třech letech ze zahraničí, neměla už ani sílu žárlit. Na co? Proč? Věděla přece už dávno, že jednou to takhle dopadne. Není jí opravdu dvacet, ani šestadvacet…dokonce už ani těch třicet…
 
Je jí právě tolik, aby si uvědomila, že toto nemá zapotřebí.
Tohle ať si zkouší doma. Vykládat vtipy, kterým se smějí možná kamarádi v hospodě. Ona se přece nemusí smát, když nechce. Nemusí čekat, až si vzpomene a zavolá jí, protože bude mít chuť si povídat…
 
Pohodila hlavou a podívala se do zrcadla na chodbě.
Hrála tu hru už delší dobu a začala ji vlastně bavit ve chvíli, kdy se setkala s ním.
Neptala se jako Sněhurčina macecha, nevyhrožovala zrcadlu. Jen se prostě podívala a řekla si.,,Jestli se budu sama sobě líbit, tak je to ještě dobrý.“ Někdy byla překvapená a usmála se na svůj odraz, občas se lekla…Kupodivu se jí zdálo, že se v poslední době na sebe usmívá častěji než dřív. Nechápala čím to je.
,,Možná se mám radši, možná jsem na sebe hodnější,“ blesklo jí hlavou.
 
Najednou dostala nepřekonatelnou  chuť vytočit jeho číslo a říci mu , že už si na schovávanou tedy víc hrát nebude a je jí vlastně úplně jedno, když ji  nebude hledat.
Neudělala to.
 
Večer, když si šla lehnout, vrátila se ve vzpomínkách někam na začátek cesty, kterou se kdysi vydala za ním. Ne, nehledala ho. Nemusela. On si tehdy našel ji.
Nejprve se bála vydat zpět tou cestou dlážděnou milými slovíčky.  Věděla přece, že po duze se chodit nedá , jenže najednou z ní byla zase ta malá holka, co se tak ráda toulala pohádkami .  Dokonce by byla schopná  mu znova uvěřila i to,  že roky nejsou vůbec důležité…

Slunce zapadlo, duha zmizela a ve tmě za oknem  jen dešťové kapky vyťukávaly na parapet…už víš proč…už víš proč…už víš…




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.04.2010 21:27:58dát kritice tipMetta
Garay: po třicítce se ty básně píšou jedna radost:)Si ty Kristovky užívám, bo mi nic jiného nezbývá - přeji krásné bytí bez ach jo:)*
07.04.2010 17:52:57dát kritice tipnostalgik
Jsem blíže stovce než třicítce, ale na schovku si klidně budu hrát. A když mě nenajdou, tím líp...
:o))
07.04.2010 00:15:17dát kritice tipGaray
Za chvíli budu "po třicítce" a pořád budu psát básně jaké píšu ...nebo ne??? A budou inspirované životem... nebo ne??? Ach jo...
06.04.2010 22:15:49dát kritice tipRobinia
Na schovku si hraju dodnes :-)
06.04.2010 20:40:38dát kritice tipKiwagamo´ag
Pokud si žena začne hrát na schovávanou se s vými city...doma...opravdu by je po letech už nikdo nemusel chtět hledat. Je to směrek k tomu vtimu odklonění od tématu, ale tak nějak mi to prozaická miniaturka vnukla.
06.04.2010 15:10:44dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Zdá se, že na Písmáku přibývá textů na téma ''čas''. Tenhle je dalším z nich. Snad je z něj cítit výčitku, snad jen trochu lítosti, ale také značnou míru dospělého zmoudření. Nejsme přece na světě pro krásu; už vůbec ne jen pro krásu tváře či těla, a to úvodní motto je jen hloupý vtip, nezakládající se na pravdě, ani na přesvědčení těch, jež jej občas říkají.
06.04.2010 09:00:20dát kritice tipMarcela.K.
:-) alkáči, je to zamyšlení, ne dopis, ale dík za tip. Jen to "smutný" Ti vrátím ;-)
06.04.2010 08:19:59dát kritice tipalkáč
Smiř se s tím, že pokud byl ON mladší, bylo to pro něj "zkouškový".
Smutný tip.
05.04.2010 20:43:07dát kritice tipslovak
***
05.04.2010 20:26:28dát kritice tipchroostjazz
protože smrdí?
05.04.2010 20:09:48dát kritice tipBig_George
ve třiceti?
nevíš nic......
život se počítá až v penále.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor