Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Hezký den
datum / id04.03.2011 / 379745Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno2279x
počet tipů17
v oblíbených1x
Prolog
,,Co nejvíce investuj do štěstí, které jsi schopen rozdávat." (E. Rooseveltová)
Hezký den
 
 
 
 
Protáhl se kolem ní. Pokladní zvedla oči a podívala se na jeho ruku, ve které držel prázdný košík:,,Copak jste nesehnal?“ zeptala se s milým úsměvem.
,,Chtěl jsem růže, ale ještě tam nejsou,“ odpověděl muž.
,,Nejsou? Nějaké květiny tam byly.“
,,Jo, ale já chtěl růžičky,“ otočil se, pak už jen zrychlil krok.
,,Hmmm, taky bych chtěla růžičky od chlapa,“ pokývla hlavou: ,,Jenže mně je nikdo nekoupí.“
,,Já si nestěžuju,“ odpověděla směrem k pokladní a rovnala nákup do igelitové tašky.
,,Vám by je ten váš koupil?“ zeptala se nevěřícně a podívala se na zákaznici pátravě přes okraj brýlí.
Zaváhala, usmála se a po pravdě řekla:,,Myslím, že jo, ale musela bych si o ně říci.“
Rozesmály se obě.
,,Opravdu si nestěžuji. Stačí, když manželovi řeknu …uměla jsem si vybrat.“
,,Já něco dělám blbě,“ přemýšlela pokladní nahlas: ,,Jak dlouho jste vdaná, jestli se neurazíte…“
,,Třicet let. Už to nebudu měnit.“ Zasunula kreditní kartu do čtečky a vyťukávala pin.
,,Mám známé a ti od sebe šli po třiceti letech,“ vyhrkla pokladní a pak se zarazila…Rychle dodala: ,,Já jsem se divila proč. Po třiceti letech je to divný, ne?“
Usmála se té špatně skryté výhružce. Podívala se na odrůstající pěšinku ve vlasech ženy, která seděla před pokladnou hypermarketu.  Pár šedivých vlasů prozrazovalo, že by mohly být přibližně stejně staré. Neřekla jí, že na tričku má vizitku s jejím křestním jménem.
,,Stát se asi může všechno…“ vytáhla kreditku a ukládala ji do peněženky. U kasy v tuto ranní hodinu nikdo další nestál.
,,Já jen poslechla maminčinu radu,“ pokračovala: .,Říkávala mi, ať si svého kluka představím jako budoucího otce svých dětí. Myslím, že to je rada k nezaplacení.“
,,Kolik jich máte?“
,,Tři, všechny už jsou dospělé…ale nikdy by nám asi neodpustily, kdybychom jim rozbourali hnízdo.
,,Vypadáte…“ znova se zarazila. Nedokončila, co chtěla říci.
,,Unaveně?“ skočila jí do řeči:,,Jsem po noční, jedu z práce.
,,…ne, to jsem nechtěla . Chtěla jsem říci, že...že vypadáte spokojeně, šťastně…že vám to přeju, že vám závidím...
Opřela se o držadlo nákupního košíku, pohodila hlavou a usmála se:,,Hezký den.“
 
 
 
 
….
Když se po pár dnech zastavili s manželem ve stejném hypermarketu pro nákup, zahlédla u kasy známou pokladní. U vchodu byly vystavené kytice různých květin a mezi nimi i svazky barevných růžiček.
,,Miláčku, chceš udělat jedné paní radost?“ zeptala se, chytla manžela za paži a přitulila se k němu.
,,Tobě?“
,,Ne, jedné paní pokladní….a vlastně …mně taky.“
V rychlosti mu pak povyprávěla, jak se po noční službě bavila s tou ženou.
Vybrala na stojanu  jeden svazek a vložila ho do košíku.
Úmyslně si stoupli k jiné  pokladně. Když nákup zaplatili, vzal manžel květiny a podal je ženě u vedlejší kasy:,,Prý jste si přála růžičky.“ Překvapeně se na něj podívala, pak sjela očima na ni a rozesmála se:,,To nemůžu…“
,,Můžete,“ odpověděla: ,,Hezký den.“
 
Vyšli ven, přitulila se opět ke svému muži, dala mu pusu na rozesmátou tvář, podívala se na něj a řekla:,,Za tohle tě taky miluju.“



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.03.2011 10:53:40dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Milé povídání; kéž by k sobě lidé byli takhle milí častěji...
06.03.2011 18:01:26dát kritice tipguy
*
06.03.2011 16:10:39dát kritice tipJanina6
Jsi hodná :-)
06.03.2011 11:48:28dát kritice tipsharik
:) hezké. T
06.03.2011 10:59:04dát kritice tipMarcela.K.
Máš mě přečtenou ...já vím ;-)
06.03.2011 10:54:48dát kritice tipruprecht
nejen manželce... :)

předpokládám, že popisuješ vlastní zážitek... je ti to totiž velmi podobné... :)
06.03.2011 10:44:22dát kritice tipMarcela.K.
Co myslíš? :-)
Manželce, jo? Se jí zeptám :-))
06.03.2011 10:40:11dát kritice tipruprecht
to se ti fakt stalo?
růže kupuju v květinářství, a bez pobízení... :))
05.03.2011 20:58:10dát kritice tipAdamova Eva
moc milé a já si též vůbec nemůžu stěžovat po 35ti letech :O))) *
05.03.2011 12:35:53dát kritice tipA.H.
korektor
Tak trochu tuším, kde čerpáš inspiraci. *
05.03.2011 02:52:51dát kritice tipMetta
musím k podobné akci poštouchnout toho svýho
díky za inspiraci :)
04.03.2011 21:09:38dát kritice tip8hanka
prijemne citanie, pacia sa mi drobne radosti, ktore mozeme urobit druhym:)
04.03.2011 18:35:28dát kritice tipnostalgik
Kdy jsem naposled dal někomu růže? Kdy jsem dal vůbec nějaké květiny? Nikdy.
Nelze je příjmout...
***
04.03.2011 18:24:22dát kritice tipkL.
(umolousane
04.03.2011 17:11:57dát kritice tipzasil
Štěstí, které se dá rozdávat :)
04.03.2011 15:06:52dát kritice tipTisovyluk
to je moc milý příběh.
pěkné počtení.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor