Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

usínání II

08. 12. 2012

1732

Autor

Hagrid

nebylo si co říct-
celý svý životy zabalili do virtuálních realit

ticho se v jejím pokoji umocňovalo na třetí
odráželo se od zrcadel
dva lidi ve třech odrazech
co už o sobě věděli všechno a
přitom nevěděli nic

nedalo se spát-
maloval si její oči na odvrácený záda
jako každej umělec co neusne dokud
nedokončí svoje dílo

nedalo se dejchat-
aby necejtil její vůni namočenou ve víně
budící touhu
ničící důvěru

byli si tak blízko a zároveň tak daleko
že mlčet -
bylo jediný co šlo dělat a
odejít
se nedalo

16 názorů

Nevím, jestli je to nejvhodnější poznamenávat zrovna na tomto místě, protože tenhle text mi přijde spíš povrchní a schematický než nečitelný pro komplikovanost, ale jinak s tebou, Neoopice, souhlasím, tuším, že nedávno se na toto téma vedla rozsáhlá diskuse - já sám jsem toho názoru, že pokud je poesie psaná jen pro kritika, který u ním i tak musí prosedět hodinu, aby si vyinterpretoval 4 řádky, je na takové poesii něco prohnilého, každopádně ztrácí životaschopnost a sama pod sebou si podřezává větev - protože ji pochopitelně nikdo číst nebude, a nebo ji bude číst, ale nebude ji chápat - to vyjde na stejno.