Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
Dobrou noc, mumie
datum / id27.01.2015 / 453024Vytisknout |
autorEvženie Brambůrková
kategorieMiniatury prozaické
upřesnění kategorieJsou to jen vzpomínky
zobrazeno855x
počet tipů11
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Dovolím si předložit ještě jeden lázeňský příběh.



Je také z roku 1961.



Patři k příběhu o Perníkové chaloupce tak, jako k sobě patří i tyto dvě děti.

Dobrou noc, mumie

 

 

"A nyní se, děti, půjdeme podívat  do zámeckého parku a také na mumii."

Kdyby to byl školní výlet pro první třídu, určitě by dětičky zavýskaly radostí a se zvědavostí tomuto věku vlastní by se

rozeběhly po cestách parku zámku Kynžvart.

Jenže to nebyl výlet.

Dva měsíce v lázních. Děti od šesti let. Veliký kolektiv a tolik samoty.

Malý chlapec nebyl rád sám. Chyběla mu maminka a malá sestřička. Ta byla v Perníkové chaloupce.

"Tam v těch dveřích, odkud vychází modrá záře, tam leží mumie."

?????

"Aha, vy ještě nevíte, co to je?"

????

"Přece dávno mrtvý člověk."

Proč?

Odpověď na otázku v dětských očích na sebe nedala dlouho čekat.

"Když nebudeš včas spát, přijde si pro tebe. Tak dejte dobrou noc mumii, děti."

Astmatický záchvat na sebe nenechal dlouho čekat.

Chlapeček lapal po dechu, ale nechtěl, aby přišla mumie. Našli ho jen náhodou. Ještě nebylo pozdě.

Takových záchvatů bylo mnoho. Měl se tu z nich vyléčit.

Schoval si pár svých věcí a zabalil do povlaku z polštáře. Chytili ho za několik hodin v parku.

Musela přijet maminka a odvézt ho domů.

Sedával pak v koutě místnosti, kýval se zezadu dopředu a nemluvil. Nikdy neřekl, co se tam stalo.

 

Snad bylo cílem zocelit ducha, ale zdařilo se jen poničit křehkou duši.

                

 

Přežili jsme lázeňskou péčí socialistického státu.

Nemyslím si, že odloučení nemocných dětí od rodičů a sourozenců,

je  tím pravým základem pro vývoj zdravého jedince.

Asi jsme s bráchou hodně silní jedinci.

Ale ty vzpomínky zůstanou.

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

13.03.2015 08:47:54dát kritice tipMarkel

tak to jsem si oddechla :-))

12.03.2015 22:49:12dát kritice tipEvženie Brambůrková

Časem se to zlepšilo. Bráchovi je za pár dní 60 let.

12.03.2015 11:54:38dát kritice tipMarkel

smutné, jak někomu není dobře na světě :-(( *

06.03.2015 22:47:48dát kritice tipEvženie Brambůrková

Díky za názor.

06.03.2015 20:57:32dát kritice tipPečený medvěd

Je to hrozný, pravdivý, moje nevlastní matka to v roce 1958 prý prožívala stejně.

Jen to kývání je jaksi klišovité, ale i tak tip.

28.01.2015 22:43:33dát kritice tipEvženie Brambůrková

Děkuji vám za přečtění, názor, pochopení.

28.01.2015 14:29:02dát kritice tipAlegna

T***

28.01.2015 10:39:28dát kritice tipblacksabbath

Evženie.......bez komentu.........síla...husí kůže..../***

28.01.2015 10:19:26dát kritice tipKolobajda

Chtěl bych napsat ještě něco uznalého... Ale větou  "Je zajímavé to pořadí, v jakém podáváš informace tvořící tenhle příběh, který se příběhem stává vlastně až po dočtení, v mysli čtenáře." je řečeno vše.

Dal bych ti tři body, ale to nejde ***

28.01.2015 09:48:28dát kritice tipEvženie Brambůrková

Moc vám děkuji za milá slova.

28.01.2015 09:15:52dát kritice tipKočkodan
"Dobrou noc, mumie," ríkám kazdý vecer. :-)
28.01.2015 08:31:58dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Souvislosti se opět (nebo se domnívám, že opět, protože jeden podobný příběh/nepříběh tvořený vzpomínkou na dětskou "ozdravojnu" už zde byl) -- souvislosti se ujasňují až na jedné z posledních (předposlední) řádce  a tvoří mrazivý akord. Je zajímavé to pořadí, v jakém podáváš "informace" tvořící tenhle příběh, který se příběhem stává vlastně až po dočtení, v mysli čtenáře. Tip.

28.01.2015 06:40:29dát kritice tipsrozumeni
Pěkné,děsivé. Já mám taková podobná traumata z dětství z letních třínedělních táborů. Příklad: neuměla jsem plavat a strašně jsem se bála vody. Hlavně poté,co jsem se málem utopila,co by pětiletá po nepovedeném žertu. A vždycky se našel někdo,kdo mi začal vyhrožovat,že mě do té vody hodí a pod. Neuvěřitelné,co je schopen ten vystrašený dětský mozek vymyslet a vykonstruovat za úhybné manévry,proč nejít na koupák. To je taky jen zlomek děsů z dětství. Hezky napsané...***
28.01.2015 04:31:27dát kritice tipČudla

Silné /*

27.01.2015 23:59:06dát kritice tipnevím,neznám

bohužel se takové věci nedějou jen v socialistickým státě...

 

27.01.2015 23:57:14dát kritice tipR. L.
/***
27.01.2015 23:52:25dát kritice tipKolobajda

No - ty bláho...   brrr... ale  /*

Asi bych měl taky sepsat, co jsem psal v kritice k Perníkové chaloupce. Už jsem to dávno vytěsnil, ale ty jsi mi to připomněla.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.