Werther ze země vycházejícího slunce | |||
datum / id | 06.05.2015 / 455130 | Vytisknout | | |
autor | Movsar | ||
kategorie | Miniatury prozaické | ||
zobrazeno | 877x | ||
počet tipů | 8 | ||
v oblíbených | 0x | ||
zařazeno do klubů | Dílo není v žádném klubu. | ||
Prolog | |||
Vlakem do Ostravy. | |||
Werther ze země vycházejícího slunce | |||
Werther ze země vycházejícího slunce Mladík v japonském tričku hledí do komiksu. Vtažen světem obrázků sní. V rukách meč, chystá se svést svůj boj o princeznu. Jeho výraz je značně neklidný, je znát, že mu o maličkou Yoshiko jde. Jenže není to jen tak.. Vagónem projíždí barman a čtenář objednává saké. Schyluje se k poslednímu soudu? Už zapisuje haiku a ve světle se blýskla čepel. Ten snivec, ten japonský Werther.
Za Přerovem na krajinu už padl večer. Bez tmy, jak už zkraje léta bývá, a beze snů. Anebo přesto jeden: Ten večer byl jak z jiných časů. Voněl žlutou sodovkou, co je po ní žízeň, a ovocem z okrajů silnic. Taky povinností být doma k večeři. A byl ušpiněný, a něco jako čisté ruce mělo jen jeden význam; jeden, a přesto byl každý takový večer významy přetížený. A za obyčejným křovím číhal celý svět. Tak jako za Přerovem nostalgie.
Z věží ve Svinově už stoupal dým jen líně, jako z velmi pozdního ohniště. Jako by končil večer u řeky, lidé opouštěli své špalky a klády a kradli se ke stanům. Za chvíli tam zůstane jen dvojice těch, na které vyšla noční hlídka a oni budou ještě hodinu koukat do uhlíků, než je vystřídá jiná dvojice kamarádů. Strážní z noční směny svinovské elektrárny možná byli vodáci a v tom líném kouři rozeznávají obdobný příběh. Je cítit ohněm a rosou.
Každý nemůže jako Armstrong zapíchnout do Měsíce americkou vlajku. A tak alespoň do zoraného pole zapíchne tyč s hadrem. Možná má na nohách dřeváky, co připomínají kosmonautské láptě, a večer si doma dá žejdlík podmáslí. A ono poteče vzduchem, jako když na jaře taje sníh. Jestli poteče vzhůru nohama, to s jistotou tvrdit nemůžeme. Ale svobodní od závazku americké vlajky a dějinného okamžiku si to fantaskní tvrzení snad můžeme dovolit.
Obrazovky laptopů odrážejí tváře cizích lidí, 2015. Drážní odysea. Plavbu od jedné hvězdy ke druhé si cestující krátí digitálním programem. Svět za okny souboj se svou virtuální kopií prohrál. Sebevětší banalita v superostrých barvách, doplněná čtyřrozměrným zvukem, poutá jak komplice zločin. HAL byl znovuzrozen. A chechtá se, strašlivě se chechtá. |
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |
22.02.2019 14:11:12 | dát kritice tip | rebecca13 |
To ten Werther.. trpím jak on. Mám štěstí, že se můžu ještě chvíli válet v posteli (než mi dojde dřevo) a psát a okritikovávat, co lidi za 7 let napsali na Písmáku... | ||
22.02.2019 13:48:33 | dát kritice tip | Movsar |
díky, rebecco, co že jsi padla na tuhle na dně digitálního oceánu dávno opuštěnou věc? | ||
22.02.2019 13:42:22 | dát kritice tip | rebecca13 |
ad florian. *Werther, Přerov a žluté sodovky! | ||
11.05.2015 11:03:44 | dát kritice tip | Lakrov redaktor prózy |
Od vlakopisů přes táborové ohně až do kosmu -- nečekané spojení, nečekaná cesta. Smysl názvu možná zůstane leckomu utajený. | ||
08.05.2015 01:03:21 | dát kritice tip | Josephina |
jela jsem railjetem, kafe za 45Kč, nestydatost! | ||
07.05.2015 06:47:12 | dát kritice tip | aleš-novák |
svinovští vodáci u elektrifikovaného táboráku... | ||
06.05.2015 20:17:29 | dát kritice tip | florian |
Fajn momentky, řekl bych fresky; snad se autor neurazí. | ||
06.05.2015 19:42:33 | dát kritice tip | Kočkodan |
Já se pri ctení nechechtal, ale také ani nemracil. |
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.