Na kolejích studenti filosofie právě usínají do svých snů o přirozeném světě. A jinde milenci a děti usínají do prostých peřin, nadýchaných láskou, ať takou nebo onakou.

V osvěžovnách na rozích ulic a náměstí se ještě zdržují ti, kterým zavonělo spíše pivo. Také jsou to ale svého druhu kojeňátka, přisátá k narezlému cecíku pípy, kolébaná zlatavou písní chmele. Však hořká je, a to se pak k ránu rozkřičí ony děti žízně a slibují si vzájemně hořké konce. Na služebnách s nimi ještě bude práce, povzdechnou si strážníci předtím, než užijí předepsané metody bum-bác.

A každý se o té sobotní noci dotkne své touhy: studenti, osloveni celkem světa, zakusí na pár chvil autenticitu bytí; milenci budou blaženější o jednu noc a děti o jednu noc blíže prázdninám.

A ze služeben budou propuštěni výtržníci a strážníci se konečně také postaví před volbu, do jakého snu se nechat uspat.