Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Monstra
datum / id05.10.2016 / 472726Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno617x
počet tipů7
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Na trati mezi Prahou a Chebem.  

Monstra

Lesy kolem Stříbra

V lesích kolem Stříbra to s ozvěnou nebude špatné. Když třeba zavoláš „Bůh“, bude najednou všude kolem. Na krátkou chvíli. A když místem v korunách stromů bude zrovna propadat slunce, snadno té krátké chvíli uvěříš. No a pak už si budeš muset vystačit s nekonečnem břízek, ale taky s jejich a svou konečností.


Zpoždění

Když vlak stojí v polích, je to uvízlost v hlíně. A někteří neskrývají zlost a jiní se jen rozhlížejí líně. Okna kropí déšť, aby snad někoho nenapadlo strávit chvíle zpoždění mezi nebem a zemí. Cestující tak alespoň mohou promýšlet, jak pojem „zpoždění“ nepatří do přirozeného prostoru nebe a země a zároveň je tajemnou lidskou konstrukcí řeči, takříkajíc mezi nebem a zemí.


Sblížení

V Paříži teď možná někde v kavárně na Elysejských polích snídají rohlíčky a kávu. A usmívají se na sebe a mají smetanu na rtech. Tady v horách u Chebu už mají před obědem. Pořezali dřevo, koním dali pít, usedají na pařezy. A i když koruny stromů mají pevný stín, berou do hrubých rukou telefony. Blikne internet a z obrázku dvojice v kavárně kdesi v Paříži, krásní lidé se smetanovými úsměvy. Technika nás nakonec všechny sblíží. Až k uzoufání.


Monstra

Železná monstra kráčejí krajinou. Na ramenou dráty, všechnu tíhu civilizace. A jak jdou pomalu ti pamětníci průmyslové éry, rezivějí. Všude kolem nich už je neviditelná síť signálu a spojení. A taky miliardy tun předčasně zrezivělých řečí.


Opravdová řeč

Předžvýkané věty, padají odevšad a bez ustání. Tento vagón vydávají za „tichý“, ale z rozhlasu pořád něco hlásí, vítají, informují, děkují. Proč raději neřeknou něco opravdového, mimo fráze. Třeba že průvodčí Olin má milenku v Praze. A že už se těší, až si s ní o pauze v jízdním řádu zahraje pexeso, a že jim možná bude v nádražní cimřičce zima a tak se rozhodnou přerušit hru a zahřát se. Nebo tak něco.


Za dešťů

Od Berouna jedeme deštěm. Z obecních cest zmizeli lidé, jako už odpradávna za nepřízně času stáhli se do doupat; to jen divým ženám se chce tančit. A tak teď sedí za zdmi domku a v ibiškovém kouři dva a proti sobě oči mhouří. Ten déšť jim nakonec přišel vhod. 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

06.10.2016 17:31:59dát kritice tipMarkel

všechno pěkné, nejvíc ale opravdová řeč :-)), prostě jsem si to představila a moje obraznost je něco :-)) *

06.10.2016 08:55:22dát kritice tipStázka

Lesy kolem Stříbra.-)pro mě nej.-)

06.10.2016 08:14:08dát kritice tipR. L.
Monstra - jednoznačně.../***
05.10.2016 22:39:36dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Opravdová řeč. Zbytek mě celkem minul. 

05.10.2016 20:07:40dát kritice tipqíčala

Lesy kolem Stříbra*

05.10.2016 19:17:35dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Okolochebské - mé oblíbené:-) a Olin vede:-)))



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.