Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Šance z refýže
datum / id31.10.2016 / 473533Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno569x
počet tipů7
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Šance z refýže

Tak už dost

Pohladí tu věc prstem a rázem ji polije vlna štěstí. Mokrá a teplounká, právě vyšlo slunce. V ajfonku pláž, uvítací obrázek. Aplikace. Nenáročné snění v ranní tramvaji. Leží vedle ní opálený muž kokosového úsměvu? Ach, tak už dost, už je jak v navlhlých plavkách. A venku fouká.


Rande

Sjednala si na internetu rande. Čekal na ni muž v ušance. Parvo Voitilis, Estonec z Kobylis. Nerozuměli si. A taky se jí moc nezamlouvala jeho ušanka. 


Šance z refýže

Kobyliská křižovatka už bručí stovkou motorů. Lidi pospíchají do práce. A mezi nimi někdo opouští svou potvoru. A ona bude ještě chvíli ležet v hedvábí svého negližé. Pak dopije zbytek sektu z večera a vydá se za další šancí z refýže.  


Nožičky a rybičky

Dole na Václaváku sedí ve výloze holky. Rybičky jim okusují nožičky. Skrze sklo si je natáčí deviant. A usmívá se na ně a ony se na něj taky usmívají, skrze displej přístroje. Jak se zpívá v jedné písni: Praha je pestrá jak duhový pstruh.


Soap

V Náplavní má paní Helena H. krámek Soap. Výklad je malý oltář: umyvadýlko, dvě kočičky z umělé hmoty, co mávají pacičkama, kytice z růžovými květy a fotografie majitelky. Je na ní bledá, jen rty má sytě rudé. A za víčky sen: strhni mě do bublin, strhni mě surově jak laň a pak už mě nadosmrti chraň. Nežijeme v paradoxech? Ostatně i mýdlo se dělávalo z lidských kostí.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

02.12.2016 19:32:10dát kritice tipMovsar

díky, lakrov. je méně cest vlakem, jinak by byly.. ale snažím se, když jedu. to z blanky se toho moc posbírat nedá, třeba vyjet na povrch!.. :-)

02.12.2016 13:02:08dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Jsou lepší, tyhle krátké (i když zpočátku taky trochu vlhké) postřehy;  lepší než všechny ty očima ohmatané zadky a prsa, jimiž se u tebe nedávno  rozhemžilo. V tomhle vidím jakýsi návrat ke starým stručným "cestopisům",  založeným na jediném pohledu, mrknutí, po němž se obraz ztratí (nejlepší  byly stejně vlakopisy). Jen poslední věta je dost hororová, ale asi měla být.  Tip.

P.S. Přes Kobyliské náměstí už nejezdím; kvůli Blance :-)  

31.10.2016 22:12:41dát kritice tipKočkodan
Možná by si rozuměli Parvo s potvorou...
31.10.2016 21:02:38dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Už - ušanka, není brzy?:-) Milé veršíčky - rybičky a nožičky:-) Cože - lidské kosti, bože???:-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.