Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
na kost
datum / id17.01.2017 / 475770Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno812x
počet tipů18
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
na kost

Pro tenhle svět je míjení něco jako zpomalený film.
Díváš se na špičky bot -  klapka.
Odhrneš vlasy z čela – klapka.
Selfíčko – klapka.
Proudění mobilů protahuje hlavní třídu,
za ním venčíš ušní lalůčky,
zpod nehtů špínu.
Je siesta volných minut,
na jazyku stroupek z oběda od mámy,
vteřina kachního křídla,
za rohem šelma vyškvařeného sádla,
pupík s piercingem,
a tvoje 
áách, ze dne na dno, jak milé!

                                                                                                             Levý roh polštáře je úzkoprsý.
                                                                                                             půl tváře zakapává noční zákal.
                                                                                                             V uchu ti zvoní hrana.
Slyším ji polykat.
                                                                                                               
                                                                                                            

Všechno se vším,
růžové pončo v rýžovém pudingu
i chleba s plísní na vyšívaném ubrusu.
Ano, to všechno mi připomíná osmdesátá léta.
Byli jsme blbí a taky bez košilky.
Na oknech visely oči,
uvnitř panenky další panenka,
mrkací
a ruce na drátku.
                                                                                                             Večeře. Namazaný krajíc slídí po sardinkách.
                                                                                                             Cibule prahne po něze.
                                                                                                             Zatínej drápky, loupej,
                                                                                                             Mazlíku, miláčku, zlatíčko…
                                                                                                             Žaludkem procházíš, 
                                                                                                             zakryj si oči!

 
Z jablíčka vystoupila ukolébavka
na kost
hozenou psovi.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

23.01.2017 10:57:12dát kritice tipagáta5

to jsem celá já.. běžnej život promítám do myšlenek... mám to nějak pospojovaný :) díky za zastavení a hlavně čtení

23.01.2017 10:15:35dát kritice tipAlenakar

Trochu mi to připomíná to,čemu se kdysi říkalo,tuším polyekran : promítání více filmů(klipů) na několoik pláten současně. _ velmi charakteristické pro dnešní dobu.  - Velmi velký tip !.

18.01.2017 15:50:51dát kritice tipHonzyk

proc to naprosto zbytecne avi...?

18.01.2017 12:52:37dát kritice tipKolobajda

Proudění mobilů protahuje hlavní třídu, za ním venčíš ušní lalůčky, venku mínus sedm - nazula si jim malé papučky...   :-)   /***

18.01.2017 09:32:58dát kritice tipagáta5

janry, dej pokoj :)  dikes

hugí, jj, teď v tom mrazu kapku ostřejší :)))))

18.01.2017 09:26:53dát kritice tipHugo Ramon

Agíšku, venčení ušních lalůčků je pošušňáníčko :-)))

18.01.2017 09:18:07dát kritice tipJanry

keď píše majster..

18.01.2017 04:40:26dát kritice tipagáta5

zahrab, overe, zahrab .. na potom je fajn :)) 

díky za čtení... si jen hraju se slovy a strašně se mi to líbí :)

17.01.2017 21:28:04dát kritice tipover

našel jsem spoustu vlastních pocitů...jen to tak nesvedu...kost zahrabu na potom...oslovilo*

17.01.2017 19:33:37dát kritice tipEvženie Brambůrková

Opět nějaké nové a neotřelé obrazy. Super. /T

17.01.2017 17:49:12dát kritice tipKarpatský knihomoľ

Také načretie do hlbokých vôd a hľa, v sieťke uviazli chleba z plísní, stroupek z oběda na jazyku. Pozerám ti cez plece a obdivujem namazaný krajíc sliediaci po sardinkách a iné cennosti.

17.01.2017 16:44:03dát kritice tipagáta5

bobane, škoda dobrýho člověka :)  píšu pro radost a že je to placaté? hihi , no nejspíš jo, bohatýrský časy mám za sebou  

všem dikes za čtení, lnice, pane čau, kvíčalko milená, jarub, čudlo ...

17.01.2017 14:48:03dát kritice tipLnice
Zajímavé, musím to všechno ještě vstřebat, promyslet:)
17.01.2017 14:30:20dát kritice tipB O B A N

Ještě na sobě budeš muset trochu zapracovat - je to trochu placaté, bez výrazných momentů. Máš na víc, ale ten potenciál asi nikdy nenaplníš. Škoda.

17.01.2017 14:12:39dát kritice tipqíčala

Krásné retro s prolínáním do všeho, co může napadnout ... (ne)jen tebe:)

Přivoláváš zapomenuté i s pocity. Za mě paráda (líbí se mi ta něžná cibule a šelma vyškvařeného sádla ... i víc bych našla:) Brouzdám se ...

17.01.2017 12:58:46dát kritice tipČudla

/*

17.01.2017 11:54:27dát kritice tipJARUB

Láska zajisté prochází....hmmm...cibule, sardinky --agi ! To bude (s)mrdutka....

17.01.2017 11:43:24dát kritice tipPan Cau

venčení ušních lalůčků...bože to je skvělý obraz...*

17.01.2017 11:43:02dát kritice tipagáta5

a ještě o lhostejnosti :))  ty tam vidíš patos?

17.01.2017 11:31:51dát kritice tipAdriana Bártová

o zmaru? není třeba být patetický, i když já možná taky jsem...

17.01.2017 11:22:21dát kritice tipagáta5

dikes za čtení

Adriano, slova, nic víc... o lásce, o lidech, o zmaru :)) 

17.01.2017 11:00:34dát kritice tipAdriana Bártová

moc tomu nerozumím, ale poslední sloka je dokonalá, takže T*

17.01.2017 10:51:01dát kritice tipKočkodan
Mne nejvíc oslovilo:

" Mazlíku, miláčku, zlatíčko…"
17.01.2017 10:09:00dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Osobité...vygradované...skvělé:-)

17.01.2017 10:08:40dát kritice tipHonzyk

*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.