Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
Jak rozumí poezii Lyryk
datum / id19.01.2017 / 475865Vytisknout |
autorMovsar
kategorieÚvahy
zobrazeno679x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Jak rozumí poezii Lyryk

Po tom, co jsem se pozastavil nad výrokem o Milanu Kunderovi („nikdy nerozuměl poezii“), přišlo od místního znalce poezie další radikální prohlášení: „dávám si tě na ignore list.“

Autor jako by byl nenáviděným spisovatelem magicky přitahován, neboť se mu povedlo dílo nechtěného: právě i o černých listinách neboli vylučování v literatuře Kundera psal, v eseji Černé listiny aneb divertimento na počest Anatola France zařazeném v úvodu knihy Zahradou těch, které mám rád (Atlantis, 2014). Ponechme mu ale právo nepřistupovat na diskusi, dále neriskovat, jak naopak vyčítá Kunderovi v souvislosti s nezájmem o současnou poezii. Raději si připomeňme autorovu podivuhodnou argumentaci k tématu rozumění v poezii, které sám k životu vyvolal. 

Poezii většinou nerozumí ten, kdo nedokáže rozeznat kvalitu u svých současníků. Takový soudobý kritik se samozřejmě i často může mýlit, ale jde právě o tu odvahu to riskovat, ačkoliv to není a nemůže být objektivní.

Autor se tedy rozhodl pro negativní definici, zatím nám nechce sdělit, co znamená rozumět poezii, nejprve nás chce zpravit o tom, kdo poezii nerozumí (opět: koho je třeba vyloučit). Poezii nerozumí ten, kdo nedokáže rozeznat kvalitu u svých současníků. Jak ale rozeznat kvalitu? To už se nedozvíme, klíčovou informací tady je časový údaj: podstatní jsou současníci; jen mezi těmi ji lze rozeznávat. Je to tedy tak, že minulí autoři už jsou v kvalitě definitivně rozpoznáni, zatímco současní hladově čekají na rozumějícího interpreta? I když interpretaci dodávám, náš autor cestu k rozumění neopírá o interpretaci či jinou formu hermeneutického kontaktu s dílem, je tedy možné, a z některých pojmů autorem užitých, jako například „absolutní pravda“, bychom se mohli domnívat, že rozumění je pro něj nějakou paranormální funkcí výjimečného subjektu, něco na způsob osvícení: Volejte rozumějícímu!

A citujme i z autorova pokračování v pokusu vyložit pojem rozumění v poezii:  Rozumět poezii znamená s dobrým vnitřním naladěním cosi upřímně vyslovit a nebát se omylu, a hned za druhé platí, umět se za rozpoznaný omyl omluvit, nezabetonovat v sobě nějaké postoje. Pokud možno pak zůstávat ve věcné rovině, proti té bombasticky rozhodné a "navždy" určující.   

Naladění, stimmung, je sice vážným filosofickým termínem díla Martina Heideggera a jeho žáků, nicméně v kontextu řečeného se nezdá, že by zde autor navazoval na existenciální filosofii. Daleko spíše se zdá, že navazuje na své ezoterické pojetí literárně-kritické práce: prostě se naladí a buď porozumí, nebo ne. A když neporozumí, tak je jeho povinností a ctí omluvit se. Pokud by to neudělal, zůstal by malý jako Milan Kundera. 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

20.01.2017 10:19:47dát kritice tipegil

To je jen další ukázka toho, jak jsi v tomhle virtuálním světě zcela odtržený od reality. 

K té normalizaci, safiánovi (toho necituj, to žádná autorita není) atd. Celý projekt NČB byl nápad anglisty Milana Děžinského, který jej převzal - tak jak byl - z USA. V podstatě jde o cílenou a vědomou provokaci na jedné straně (přimhouřené oko - všichni víme, jak je ten název myšlený...), na druhou stranu má projekt za cíl jistou "popularizaci".

Zda se mu to daří či ne, to je věc diskuse a vlastně jediná relevantní otázka. Nicméně v jeho prospěch hovoří čísla prodejnosti, a ta jsou opravdu vysoká. Pokud se někdo ze čtenářů něchá inspirovat, aby si na základě textu či osobnosti půjčil či koupil některý z titulů předchozího roku, almanach splil svůj cíl. Zároveň je důležitá i sumarizace-studie (bilance) o s stávajícím stavu současné poezie, která je součástí každého ročníku. 

Další podrobnosti najdeš třeba zde, v mé recenzi na třetí ročník (2011):

https://www.respekt.cz/tydenik/2011/48/plodna-monarchie

20.01.2017 09:41:06dát kritice tipMovsar

další okopávač kotníků, dobrá. odzadu. ten citát neznám, většinou čtu jen podstatné věci, obča se do cesty připlete nějaký ubožák typu urbánka, z kroužku nudných českých nenávistníků tedy vědomě neberu. i proto bych "njelepší české básně 2016" nečetl, stačilo nahlédnout a bylo jasno (blábolivý šuplák poezie). jinak já se pozastavil nad nepoměrem v rozsahu "díla" a biografie, té cívíčkové studánky mladých nudných narcisů, kteří si o sobě myslí, že už tím se stali básníky. safián mě pak upozornil na ještě jednu birarerii, a totiž samotný název, který je jak z gramodesky normalizačních diskohitů.

šiktanc, o tom jsem tady už párkrát psal, resp. ho zmiňoval jako nejtypičtějšího oficiálního představitele "hlubinných básníků", nově a lépe - blábolivých básníků. je jisté, že je to ikona mnoha zdejších autorů a jistě není náhoda, že právě jeho zmiňuješ i ty.   

zatím jsi moc znalosti z heideggera neprokázal, určitě ne vtextech. to, žes tady vysypal notoricky známé výrazy, které jsi skutečně mohl zachyit už na gymnáziu nebo někde na wikipedii, z tebe ještě nedělá obeznámeného. zakomponuj něco do textu, teprve pak si můžeš obhájit svůj útok na mě.

20.01.2017 09:37:17dát kritice tipNorsko

Nafouklé citační monstrum? Movsare!

20.01.2017 09:26:33dát kritice tipegil

Když si od Tvého textu odmyslím místa, kde se zašťiťuješ velikými myšlenkovými systémy (Heidegger a spol.) vykoukne na mě člověk bez vlastního břitkého myšlení - s posledním hitem na téma "kritika" knihy, co jsem nečetl, s hesly jako - je tam jediný známý autor - Petr Král...

(a co Šiktanc? Krchovský?...)

Jak vůbec můžeš "kritizovat" něco, co jsi nečetl? Je na tom cosi symptomaticky současného, to jistě, tady ve vilrtuálním prostoru se krásně ztratí, co by ti kdokoli v reálném světě omlátitl o hlavu.

"Naladění, stimmung, je sice vážným filosofickým termínem díla Martina Heideggera a jeho žáků, nicméně v kontextu řečeného se nezdá, že by zde autor navazoval na existenciální filosofii."

Z téhle věty je mi - promiň - prostě nevolno. Hele, my tady většinou známe Heideggera (a někteří z nás i nad rámec učiva SŠ), víme co je dasein, vrženost, autrenticita, naladěnost, hermeneurický kruh... Ale takhle se tím furt pseudointošsky ohánět a zaštiťovat? 

Jistě že v rámci recepce poezie - víc než jinde - JDE právě o existenciální stimmung! Některé texty se totiž otevřou teprve právě ve chvílích vypjatého existenciálního naladění (tak jsem to měl osobně třeba s Rilkem). 

A když už jsme u toho stimmung, něco se mi vybavilo. A když uhodneš autora následujícícho citátu, veřejně vyhlásím, že NEJSI pouhé nafouklé citační monstrum.

"Milan Kundera? Snobskej synek.... My mu tehdy na Sjezdu spisovatelů nemohli říct, že přesmyčka na jeho jména je: reklamní nuda".

19.01.2017 21:56:01dát kritice tipR. L.
******************/


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.