Pražský maratón | |||
datum / id | 01.04.2017 / 477896 | Vytisknout | | |
autor | Movsar | ||
kategorie | Miniatury prozaické | ||
zobrazeno | 470x | ||
počet tipů | 7 | ||
v oblíbených | 0x | ||
zařazeno do klubů | Dílo není v žádném klubu. | ||
Prolog | |||
Společně s policejní helikoptérou v oblacích jsem pro vás bedlivě monitoroval první letošní (půl)maratón v kameni. | |||
Pražský maratón | |||
Vyšlápnutá teniska Lucie Bartoňová dává rozhovor do rozhlasu, ptají se jí na dnešní maratón. Prý to přinese posílení ekonomice, lidé si koupí občerstvení, upomínkové předměty, zaplatí startovné i parkovné. Taky si prý zajdou na nějakou kulturní akci ve městě a tak podobně. Když se redaktorka ptá bohoušovskou otázkou: Kolik? Kolik? Umí říct jen, že na výpočet existují certifikované metody. I od vyšlápnuté tenisky bychom se toho dozvěděli víc.
Soustředěni na svou věc, běží nábřežím. V pestrém elastickém oděvu jsou jako ohromné hejno kulhavých papoušků. Jsou mezi nimi dívky s růžovými podkolenkami, páskou na čele i trenýrkami, a pod nimi jsou jistě taky celé zrůžovělé. Je mezi nimi vysílený liliput, lidé mu tleskají a on potlesk vychutnává. Z chodníku neúnavně křičí Francouzka své „olé, olé, bravo“. Jsou mezi nimi taky Leoš Mareš a Miloš Zeman. Kdo vlastně dnes neběží?
Je to úžasná přehlídka zadnic v pohybu, je to pohanský svátek tělesnosti. Soudím, že těsné legíny pod kolena byly jen první krok. Jednoho dne do nich dosud neznámý návrhář vystřihne otvor, a záhy nebude žádná, která by tomu kladla odpor. Ze svátku bude velesvátek a snad i státní svátek.
Některé dívky vyklusávají jako kobylky, myslí přitom na správný rytmus prdýlky. Chybí už jen principál, co práská bičem, a klaun, co si na nose kutálí míčem. Je to parádní cirkus.
Jedna, už na samém konci lidského hroznu a svých sil, se třásla. Od pasu dolů se třásla. I já se třásl…
Další držela pěstičky zaťaté jako boxer, co otevírá mač. Bylo jí už ouvej a bez trenéra, který by do dráhy hodil bílý ručník, zdála se ohrožená. Možná jsem jí měl nastavit nohu, obětovat kotník a zachránit život. Rozhodl jsem se ale nevstoupit do jejího osudu. Turci tomuhle rezignovanému postoji prý říkají kismet.
Černoch zabalený do celofánu jde Národní. Patrně už doběhl a teď se nabízí dlaním dam, ten černý tulipán. A ony tou nabídkou celé zjihlé touží alespoň přivonět, ale jejich vychování se staví jejich touze do cesty.
Sáhla si do rozkroku se stejným gustem jako Michael Jackson, turistka v Celetné. Má lososové džíny a dobrých padesát, to jí ale nebrání vyjádřit se vilným gestem. Plave proti proudu ulice, mrská se po kamenech a na jejím konci je připravena zahynout. |
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |
01.04.2017 19:42:15 | dát kritice tip | Movsar |
díky. to já očumoval s chutí! ale sen o ostrově je mi taky blízký. | ||
01.04.2017 19:20:58 | dát kritice tip | R. L. |
Svátek tělesnosti a lososice... V prostoru, který je nám ubírán ještě tohle... Přál bych si čím dál víc ostrov v Karibiku s plážemi s bílým pískem, aby mi tam mariňáci jednou týdně shodili paletu s pomerančovým džusem trošku v jiném poměru, než jde do obchodů... |
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.