Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

On-line

+1 neviditelných
Adagio šeptané Bohu
datum / id26.02.2018 / 485700Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno625x
počet tipů12
v oblíbených2x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Adagio šeptané Bohu

Adagio šeptané Bohu

Mráz hnal pozdní chodce domů, jen studenti postávali před podniky a nemilosrdní k svým tělům kouřili. Z výkladů dávno zavřených obchodů civěly figuríny, ve svátečních šatech, neboť večer. V automatu pár hladovců pořádalo italské žemle. A na náměstíčku u sv. Michala šel pootevřeným oknem zvuk houslí. Nešťastný kněz svým adagio šeptal Bohu, že touze uniknout nelze.


Olomouc přiznala večer

Olomouc už přiznala večer. Ulice utichají, zato zvony se mezi sebou začínají dohadovat podobné nervózním ptákům. Pod každým zvoník, kterému jak lano do dlaní samota vrostla do duše.


O dvojí pěně

Nároží obsypaná kuřáky. Tabák a družný hovor mezi nimi utváří pouto. A jak tak mluví a vydechují modrý dým, tam uvnitř jim padá pěna. Já nekouřím a nevedu družné hovory, ale tam někde uvnitř mi padá pěna.


Satén, krajky, pásky

Jako fetišista zastavuji se u krámku s delikátním dámským prádlem. Satén, krajky, pásky a špagátky, průsvitná štěstíčka. Ale úzká výloha má varovat muže: tady ti ještě bude úzko! A on se raduje.


Zima 2018 / léto 1306

Věže dómu se tyčí proti mrazem šedému nebi, zrovna bili devět. Tady kdysi dávno zabili mladičkého krále Václava. Bylo léto, poledne a obloha byla patrně blankytně modrá. Dívky chodily nalehko a kořalka stoupala do hlavy rychleji. Zrovna v čase malin a her se mu asi umřít nechtělo.


Dvé blaženců

Šli noční ulicí, kolem zbrojnice ke kolejím nad řekou. Student si vedl spolužačku na pokojíček. Usmívali se jak dvé blaženců. Tam za dveřmi s matným sklem, na palandě v erárních peřinách ona ho pak svede. A ráno budou vyhnáni programem svých seminářů. A vypravěč neví, zdali se ještě někdy potkají, neboť dny jsou jak vlny okeánu, co unášejí všemi směry..


Poetika hotelového pokoje

Poetika hotelového pokoje. Těžké závěsy a tlumená světla. Postel, co toho pamatuje.. Pestré lahvičky, opilý koráb ledničky. Samota, co by se dala krájet. Na stěně velkoformátová černobílá fotografie New Yorku, dvojčat, po kterých taky zůstala samota. A na pečlivě složených ručnících malý pytlíček s gumovými medvídky. Kdyby náhodou přijeli Japonci.


Kavárny

Tolik kaváren, jako jich je v Olomouci, snad ani na Sicílii nemají. A v každé vám kávu připraví na oba způsoby, nediskriminují; a taky namelou a zabalí, když je zájem. Teď už zavírají, protože chtějí lidem dopřát sny, i na vrub vlastní kasy. Zas až ráno babičkám připraví turka a světákům ristretto z kyselé arabiky. A filosofům, kterých je tu tolik, speciální: ze zrnka pravdy.


Poetika nádraží

Poetika vymrzlé nádražní haly. Je ráno; k nádraží patří ráno nebo večer, tehdy jsou svá. Muž s igelitkou se před automatem dlouho rozmýšlí, jestli šlehačíno, nebo čokačíno, protože dobrý start je zárukou úspěšného tažení do dne. Jiný muž prochází automaty a sahá do okýnek pro drobné, ale je neúspěšný. Hrozen lidí hledí k velké digitální tabuli s odjezdy vlaků, podobně jako brokeři hledí k tabulím s míhajícími se kurzy akcií. Každý potřebuje nasednout v pravý čas na správný vlak.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

17.03.2018 06:49:42dát kritice tipCHT

Nějak na to nemám náladu, protože pěna mi spadla už dávno a já jen přežívám. Ledaže by olomćcké kafé bylo bez pěny a já unikl poezii pracákua totálního loserství.

15.03.2018 23:43:08dát kritice tipMovsar

Díky Stargazere. Potěšil mě tvůj zájem i zamyšlení nad texty. Ano, byl bych pro tu kategorii, jenže zatím tu není a myslím, že tahle se pro básně v próze vžila. Budu rád, když si zas u mě něco přečteš a já sluibuju, že zas navštívím tvou stránku.

13.03.2018 13:41:33dát kritice tipStargazer

           Má to svoji specifickou poetiku. Moc se mi líbí ty výkřiky, které mají sílu: „Nešťastný kněz svým adagio šeptal Bohu, že touze uniknout nelze.“ (…) „Tam někde uvnitř mi padá pěna.“ (…) „Každý potřebuje nasednout v pravý čas na správný vlak. (…) „Jak lano do dlaní samota vrostla do duše.“

           Myslím si však, že ta forma je poněkud nešťastně zvolená. Klidně by to mohla být poezie v próze. Prospělo by také, kdyby byly ty kratičké sekvence spojeny ve větší literární celky. Ale to je pouze názor - jinak po textové stránce nadprůměrně kvalitní.   

07.03.2018 08:25:04dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Inu, každé město má svou poetiku, a Olomouc obzvlášť. Hezky zpracované, člověk ta místa vidí živě před sebou a chodí s tebou ulicemi.

05.03.2018 10:40:11dát kritice tipMovsar

děkuju, k3! moc, ponavadž srovnání s dobrou pralinkou v době gourmetského boomu vůbec není špatné. :-) kdysi jsem chtěl své vlakové miniatury, kterých byly snad už stovky, nabídnout českým drahám. za málo, stačila by třeba nějaká roční jízdenka. asi by to nepochopili.. člověk žije tady, uzavřen mezi svými, ale venku jsou lvi.. 

05.03.2018 07:55:26dát kritice tipK3
redaktor prózy

Musí ti být asi dobře, když to napíšeš. Je to takové uklidňující, nostalgické. Viděl bych to na kartičkách v dobrých kavárnách místo pralinek a nebo spolu s pralinkou. Možná by to šlo na dračku:).

01.03.2018 17:49:09dát kritice tipMovsar

děkuju vám, přátelé.

27.02.2018 19:39:57dát kritice tipJosephina

Vlastně píšeš s obměnami pořád o tom samém, o životě, a to mě baví!

27.02.2018 15:23:39dát kritice tipR. L.
*/
27.02.2018 00:39:55dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Nemáš zač. Komu čest, tomu čest. Ale jestli tě má slova povzbudila, velmi mě to těší.

26.02.2018 23:20:15dát kritice tipMovsar

ano, taky bych to tak definoval, ale tady se vcelku právě žilo používat kategorii miniatury pro tento žánr. myslím. a - díky moc, povzbuzují mě tvá slova.

26.02.2018 23:13:54dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Těžko říct - básně v próze? Každopádně tvé krátké texty jsou velmi poetické a právě svou poetikou jsou silné. Avšak tohle jsou jen otázky terminologie či kategorizace, které nemají praktický význam. Stejně se podle mého postupně stírají hranice mezi volnými verši a poetickou prózou. 

26.02.2018 23:00:25dát kritice tipMovsar

bilo by bylo správnější, souhlas. díky, kvaji. a jakou kategorii, zde k užití, bys navrhoval?

26.02.2018 21:15:25dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Mně se to líbí. Moc. Tip. Ale jsi si opravdu jistý, že jsou to prozaické miniatury?

"Věže dómu se tyčí proti mrazem šedému nebi, zrovna bili devět." V této větě se mi nelíbí slovo bili. Jestli je míněno hodiny nebo zvony, pak by mělo být bily, pokud se to má chápat obecně, pak bych spíš navrhoval zrovna bilo devět. Ale třeba se mýlím.

26.02.2018 19:25:25dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

avi

26.02.2018 19:24:31dát kritice tipMovsar

děkuju, přátelé. to vy jste mi udělali radost. souhlasím, goro, a jsem poctěn! atkji, ano, i pro mě to jsou stopy po studentských létetch. možná jsme se v některé z těch ulic minuli, dva usebarné stíny.

26.02.2018 19:19:56dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Souhlasíš s nominací miniatury do únorové PM?

26.02.2018 19:13:32dát kritice tipatkij
redaktor poezie
Ach, ach, ani nevis, jakou jsi mi udelal radost. Olomouc je ma srdecni zalezitost ... zrovna nedavno po stopach studentskych let.

26.02.2018 18:36:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Parádní...a poslední věta teprve:-)

26.02.2018 18:28:12dát kritice tipqíčala

Já jsem si dneska našla dvojí pěnu

26.02.2018 18:24:11dát kritice tipagáta5

dnes všechny, moc pěkně poskládané



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.