Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
Berta
datum / id21.07.2018 / 489427Vytisknout |
autornascheanou
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno237x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Berta

 

 

Procházel se pustým nočním parkem. Na obloze svítily hvězdy, sledoval velký vůz a myslel na Milenu, na chvíle, kdy se tu procházeli společně. Milena odjela na dovolenou se svou matkou, a tak se loudal ulicemi sám.

Potkal velkého černého psa, který kolem něj prosvištěl. Měl velké, bílé tesáky, to bylo to jediné, čeho si stačil všimnout.

Procházel se pustým nočním parkem. Na obloze si z ničeho nic všimnul létající postele. Nevěděl přesně, jestli bdí nebo sní. Letající postel na obloze? Halucinuje? Vypil toho dnes s kamarády v hospodě moc? Je přepracovaný? Možná ano. Na posteli na obloze se vznášela dívka, v dlouhých, bílých šatech. Vypadala jako panenka v noční košili. Ne, to opravdu nemůže být pravda, říkal si Tonda a promnul si oči. Dívka v posteli tam ale stále pobývala, stále se vznášela na temné obloze. Vzpomněl si na Bertu. Na děcko, které jim zemřelo před několika lety. Že by ta dívka na obloze v posteli byla Berta? Možná ano. Možná si na ni teď vzpomněl, protože právě dnes je výročí jejího úmrtí... Konec halucinacím, je čas spát. Tonda nechává dívku dívkou a usíná na lavičce v parku.

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

31.07.2018 12:45:33dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Tohle je něco mezi "opiovým" snem a hrou na čtenářovy city  a napsané je to tak nějak bez "slovní fantazie".  



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.