Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+13 neviditelných
Tak už jen oceán
datum / id03.12.2018 / 492250Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno258x
počet tipů11
v oblíbených2x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Tak už jen oceán

Služba světla

Za sedmero olověnými mraky, v nepředstavitelné výšce stojí a žhne, rozsvěcuje vesmír. Služba světla, říkají teď za nepřízně počasí mnozí. Za jedním z oken k nebi smutně hledí i Ludvík Šinagut. Chtěl být pilotem a létat slunci nadosah; podobně jako velitel stíhačky Vojta, který právě překonává Atlantik. To smělé přání bez naděje těžké jak olovo mraků, křehké jak dřívka papírových draků..


Inzerát

Prodává v galanterii. A taky pásky na hodinky. Má čtyřicet, žízeň po žízni a dva synky. Devět let žila s běsem, teď hledá stabilitu a muže s mercedesem. A bývala štíhlá jak prut z břízky na kraji Něvy, pak si ale tělo vzal mléčný čas. Ale sakra pořád je plná něhy, i když z cigaret jí trochu drhne hlas. Ta kronika života vepsaná do pár milionu pixelů, několika prostých vět a výmluvné upoutávky: Ruslana, 40.


Zachumlaná

Zachumlaná v kostkované šále na zastávce čte. Kam ji asi věty odnášejí? Je tam hezky, anebo podobně lezavo jako tady? Plaví se zaoceánskou lodí ve společnosti galantního muže, nebo jde po svých vyčerpaná a žíznivá pouští? Je k svedení křehká, nebo s rameny Xeny myslí jen na válku?Anebo je ta knížka dětská a ona se zas mění v malou Amálku? Pod teplou šálou jako tenkrát pod dekou,tenkrát v pokojíčku..


Tak už jen oceán

Nahá ramena stromů proti mlze a usedaví ptáci. Poslední odpočinek na cestě odsud. Jen překonat oceán a zahnízdit v korunách baobabů. Trocha soli a bílého písku v peří, sluncem rozhořelá jitra a za večerů drobná slova milenců, kterým se věří. Tak už jen překonat oceán..


Za tmy

Za tmy se někdy připomene dětství. Dlouhé dny, koupání v pěně, pevnost z peřin, černobílá pohádka a v zimě sníh a tajemství svátků. A povídavá zvířátka a ruská skládačka - rádio z drátků. A leží to všechno někde hluboko na dně paměti a voní to sirupem proti kašli. A někdy za tmy se to rozkucká.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

05.12.2018 21:31:33dát kritice tipMovsar

děkuju vám přátelé za milá slova a hlavně za pozorné čtení.

04.12.2018 21:35:27dát kritice tipDagmaram
Hezké mikrosvěty:-)
04.12.2018 13:31:14dát kritice tipagáta5

Ruslana je skvělá

04.12.2018 09:15:27dát kritice tipYan73

Líbí, ahoj Y.

03.12.2018 17:34:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

My, bažící /jak by řekl primář Nešpor/ po poetice všedních i nevšedních dní, máme dostaveníčka u tvých mini...poslední je nádherná:-)

03.12.2018 12:56:56dát kritice tipK3
redaktor prózy

Moc hezké, nostalgické.

03.12.2018 08:08:40dát kritice tipqíčala

Dneska Za tmy - je taková svátková ... a voní po jitrocelu:)

03.12.2018 06:09:21dát kritice tipsrozumeni
Pěkné. Druhá a třetí se mi líbí nejvíc...***
03.12.2018 00:49:04dát kritice tipLerak12

Víš, klidně čtvrtá a pátá by klidně mohla být básní.

Máš vrozné poetické "vidění." Jen tak - vedle Tvé prózy, by sis nějakou báseň sem tam mohl střihnout.

Dnes opět výborné. 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.