Noci na Kladně

ze sbírky: Noc na Kladně

Smetanové kafe ladí se zdmi pokoje

má krev co jde hadicí ladí s kytkou na stole.

Slunečnice z obrázku do tváře mi kouká

mění svoje podoby

teď hraje si na papoucha.

Umělá květina do výšky pasu

nestůně, nevzlyká... to asi já su...

Celý den do očí světlo z lamp bodá!

musím to vydržet!

ta kobka je šedá...

 

 Sníh

ten malý bílý spiklenec

sníh

nebýt střechy do bytů by vlez

sníh

tiše k nám krásou promlouvá

sníh

smět být jeho součást jediná...

 

Den v posledním je tažení, soumrak má saně splašený,

bílou černá ráda střídá, může totiž pod svá křídla...

dlouho schovat, zavřít svět.

Pustí nám ho zítra zpět?

Den... tu čistou bílou lásku

den... tu nepopsanou pásku

den... tu nádheru všech nádher drahou

den...                                                  chci žít ho!

Mohu s Tebou...?

---