Diktát

Vešel si, řek si, děláš to tady blbě, když se zeptám v čem, poraď, řekneš, no este abych ti radil, nos roušku. Podle mě, ale klidně se omluvim, jsou to takový obecný kecy, takový ty řeči, co vypadaj děsně honosne, dokud jsou v teoretické rovině, ale když dojde na praxi, stanou se z nich jen plivance... Ale asi už to říkám jen do urazenych zad... přesto preju ať se daří... 

Určitě bych to ocenil a použil do budoucna. Když něco kritizuju, vím co a proč a vím, jak to udělat líp. Otevřít dveře, flusnout dovnitř a odejít je takový nedůstojny, určitě nedůstojny tebe, byť sem si vším, že se to tady tak i běžne dela

:)))))))))) nu, děkuju, žes mě objevil :))))) koukal jsem na tvoje básničky, a my jsme každej jinej svět. Mě baví rýmy. A ty pointy. Přesto (abych o tebe jako čtenáře nepřišel), jak by sis zhruba představoval dotaženej konec? PS: veskrze žádnej nápad není původní, hříčka bít/být je stará, jak třeba vidíš na příspěvku Benetky.

Co tady mám napsat, sakra práce…

Jo, už vím – nenapsal jsi divné dílko. Spíš naopak.

:-) dobré***

Zrovna včera jseme dělali domácí úkol a nevím si rady.

Ženy si hrál-. S jakým?

A muži potom odešl-. S jakým?

/* odhaľovanie nepreložiteľných záludností materčiny

paráda