Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
dočkám se hlíny nejen na botách
datum / id25.06.2020 / 508381Vytisknout |
autortrojort
kategorieMiniatury, hříčkyDalší dílo autora
zobrazeno145x
počet tipů17
v oblíbených0x
dočkám se hlíny nejen na botách

        Stál jsem v dešti u pomníku padlých hrdinů 1. světové války, jak píše Vonnegut, toho prvního pokusu lidstva o hromadnou sebevraždu.
        Stál jsem tam se slečnou.
        Ona byla slečna.
        Já byl kluk.
        Ona měla deštník.
        Já lahvové pivo v tašce.
        Ona se chtěla líbat.
        Já chtěl jít do hospody, protože jsem se bál, že mi něco uteče.
        Ještě jsem nedokázal docenit, jak dokáže déšť rozvonět dívčí kůži.
        Můžeme se na sebe dívat sebevíc, ale nic nenahradí to, když se vzájemně dýcháme.
        Nikoliv nadarmo se říká, že lidé k sobě něco cítí.            
        Správně to znamená, že se cítí.
    Vytáhla z kabelky červenou rtěnku.
    Označila několik chyb a vrátila mi moje verše.
        Políbil jsem ji na ústa, co měla chuť borůvek a šel do hospody.
   
Lidé mají dar vytvářet živé obrazy ze smrti.
A čím důstojněji se chtějí ukázat, tak to vezme nádherný obrat.
Jako jeden můj kamarád, spolužák ze školy, když se opilý vracel domů a jednou paží se přidržoval nenápadně zdi.
    Vypadal jako dětské kolo s přídavnými kolečky.
    Patřil k těm, co se na základní škole učí na jedničky.
Přejde pár let a všechno to zmizí.
Zůstane někdo jiný.

Někdo mi vnucoval přístroj na noční vidění.
Neviděl jsem kdo to byl.
Tehdy.
Vím, že nic nevím.
(to jsem jen někde četl)

Po cestě domů jsem viděl rudé rty na obloze.
Nad malým kostelíkem, kde trčelo pár dřevěných křížů ze sněhových závějí.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

30.06.2020 08:39:31dát kritice tiptrojort

...dám si závazek napsat něco ošklivého...:-)...díky všem za reakce...

28.06.2020 10:45:42dát kritice tiplastgasp

Poutavé otázky vnitřního boje rozpačitého člověka pod vlivem. Vybírám pro sebe do vtipníku - vypadal jako dětské kolo spřídavnými kolečky. Bezva.

27.06.2020 06:04:57dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Jo, nic není takové, jak se zdá.

26.06.2020 02:23:33dát kritice tipZajíc Březňák

Zůstal bych se slečnou, v hospodě člověku nic neuteče.

25.06.2020 19:56:21dát kritice tipEvženie Brambůrková

Opět velmi vydařené.

25.06.2020 18:21:09dát kritice tipblacksabbath

žádné chybky jsem nenašla a navíc nevlastním rtěknu....tudíž bych neměla ani čím.....já bych to ukončila ..."Po cestě domů jsem viděl rudé rty na obloze"....poslední řádku bych vynechala.....ale je to jen můj názor.....nejsem chytrák...:-)))).......líbí se mi to.........*/*************

25.06.2020 16:16:46dát kritice tipzloděj

U tohoto autora mám vždy pocit, jako by si v každé větě dával závazek, že teď napíše něco moc hezkého. Jinak řečeno, mně to přijde dost kýčovité, resp. sdělení je natolik upozaděno, že se nakonec zcela a dokonale rozplyne... Poslední věta se mi jeví až nesmyslná: ty kříže mohly být přece "pouze" ze sněhových závějí, když už se chceme odpoutat k básnickému nebi. ;-)

Nic ve zlém, tak to vidím jenom já. Je to tedy nakonec jenom můj problém. ;-)

25.06.2020 11:00:421 tipů dát kritice tipMajaks

ma to par velice hezkych mist

celkove me to moc nebavilo

a vubec jsem nedokazal pochopit to nutkani jit do hospody - jak jako neco utece.. nevim no... ale prejde par let a vsechno to zmizi, zustane nekdo jiny - to je dobry

25.06.2020 11:00:06dát kritice tipAlegna

....živé obrazy ze smrti .... s jistotu se dočkáme všichni*

25.06.2020 10:39:093 tipů dát kritice tipKočkodan

 

„Patřil k těm, co se na základní škole učí na jedničky.“

 

Později se naučil pít jedenáctku.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.