nic zásadního se neděje; sempervivum

Rozpadlost drolící se omítky je napodobena dokonale!

hmmm ... T

Poetický minimalismus, který mě navíc zaujal tím, že tu chybí 2. osoba singuláru :)

Luzz, nepokládala jsem to za vztahovačnou reakci, ale pokud vyznělo, zřejmě s tím rovněž nic nenadělám. Možná zde přílišná úspornost vyjádření naopak vytváří vzájemná nedorozumění.

silene, prosím, nebuď vztahovačná. ten alibismus se nevázal k interpretaci/čtenáři, ale k té mé předchozí větě ve smyslu - pouštím ven text (se všemi těmi "nedokonalostmi") a alibisticky si říkám - ať si s tím čtenář dělá, co chce. snad je to z mé strany srozumitelné.

Není to alibismus, ale regulérní interpretační přístup. Vyhroceně Roland Barthes, Smrt autora. Jediný rozdíl, že tady s ohledem na koncept serveru na ni ještě nehrajeme.

Včera ráno mě text o všech původních verších příliš neoslovil, zato ten závěr velmi.

law: Karel ach. Dobře tvůj čtenář škrtal.

návrh lawenderr škrtnout druhý verš mi přišel smysluplnej; v původní verzi bylo: na římse divadla netřesk -/jednoduše krásný nekomplikovaný/být jím od narození -/atd.

- protože samotnej obraz netřesku na římse je dostačující (netřeba dovysvětlovat)

a to ostatní - ať si s tím čtenář dělá, co chce. vím, alibismus...

a navíc - třeba to za pár týdnů/měsíců budu sama vidět úplně jinak.

No a vo tom to je...

každý si v básní najde, co potřebuje a co ho těší. I čtení je tak trochu divadlo:)

:))) já jen své postřehy - jestli jsou špatné, rozumím ... jsou jen mé ... Ale co bychom si tu pak pod básničkama psali -  to to máte dneska ale pěkné, pani? :D Když se mi nezdá a myslím si, že má smysl napsat, napíšu. Písmenka ať si cedí autor:) (... Karel ať!:))

Příšte už jen Ach - nebo tiše:)

Abych to řekla korektně, vnímám to tak, že přečíst jinak cizí báseň není stvůrnost. 

Nebuď tak přísný, egile. Vždyť nikomu nic neškrtáme, říkáme, co se nám také líbí. Tedy já.

Struktura básně, jak je, mi přijde smysluplná. Rostlinný růst vs. divadlo (antické jeviště světa). Přepisovat cizí texty je trochu stvůrnost... Haiku moment (poetický efekt svého druhu) nebrat - tady se hraje o něco jiného. Prostě paralela/analogie.

(law, jako bys nevěděla, že jsem pořád někde jinde, no. Samozřejmě, že čuju rozdíl, ale tak když už se tu začalo krájet, chtěla jsem zblajznout ty domněle nepotřebné kousky dortu, neskromně si užít)

jj, to by bylo skvělé, taky, sil - ale úplně jiná báseň. Víc by vyniklo to divadlo ... netřesky bývají největší divadla:))

Baví mě obě :)

Jste tu chytré, taky by se mi nejvíc líbilo jen to pod tečkami.

na římse divadla netřesk/prý Sempervivum/k smíchu.

(Přepisuji, jen pokud by se text pod tečkami ještě nějak měnil.)

hezká zamyšlenka :) - co se děje s netřeskem po smrti, semprevivum - k smíchu :))

Přijde mi takhle čitelnější ...

vidíš, atkij, píšu haiku, aniž bych věděla, co to haiku je...

lawenderr, asi jo... zkusím zredukovat... díky... myslím, že to bude fungovat i bez toho.

ostatním děkuju za návštěvu.

Sempervivum - no nezní to krásně?*

:) jako atkij ... na mě moc slov, po prvním verši mi ten druhý přijde, že neměl přijít :)

už první verš hovoří za celou báseň, skvělý haiku moment. 

Ne, nic zásadního..., hraje se dál.

Nejspíš Sempervivum tectorum, a to není k smíchu :-))) ***