Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 446 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Amor 9/10
datum / id14.08.2020 / 510193Vytisknout |
autorrevírník
kategoriePróza na pokračováníDalší dílo autora
témaRodinné
sbírkaDo hor,
zobrazeno226x
počet tipů10
v oblíbených0x
Amor 9/10

 

Se psy se Amor nesnášel, jen s Červinkových středním kníračem Ronkem a Miluščiným středoasijským pasteveckým psem Bonym. Ron už byl asi osmiletý, nemíval náladu na velké dovádění a snášel Amora jen, že to bylo štěně. Když ho však začal přerůstat, přestával se mu líbit. K jeho důvěrnostem byl nevrlý, nefalšovaně vrčel a jednou se poprali, až z nich šel strach. Už jsme je k sobě nepouštěli.

S Bonym, jen asi o půl roku starším, se Amor doopravdy skamarádil. Nikdy ho nemohl dorůst, proto jejich kamarádství přetrvalo. Pamatoval si cestu autem za Bonyškem a těšil se na setkání. Nechávali jsme je spolu na dvorku a mívali od nich celý den pokoj. Honili se, škádlili, skákali po sobě, když bylo blátivo, vypadali hrozně. Amor všecko Bonymu sežral, lezl mu do boudy a ten dobrák si cokoliv od něho nechal líbit. Někdy byli večer tak unavení, že se už Amor těšil domů.

Když přijel Bony do Petrovic, měli větší možnosti k dovádění.

Jednou byl venku dlouho podezřelý klid. Šel jsem se podívat. Vpředu ani vzadu jsem psy neviděl. Volal jsem, pískal – a­ psi nikde. Branka na pastvinu byla na psí proklouznutí pootevřená. Doma jsem nic neřekl, vydal se po naší lesní pěšině a svolával na Amora hromy a blesky. Kams ty darebo toho Bonyho vedl? Nikdy nikam sám nechodíš. Musíš se tak předvádět?!

Daleko jsem nešel, vždyť nevím, jestli se nezatoulali na druhou stranu. A taky možná už jsou doma.

Vracel jsem se a všiml si, že Dan jede autem vesnicí nahoru a vedle sedí Miluška. To bych rád věděl kam.

Právě jsem docházel, když se i oni vrátili. Na mostě jim z kufru vyskočili ti dva tuláci.

Doma na mě všichni o překot spustili, žeprý kde jsem a že zatímco si oni mysleli, že se venku starám o psiska, zazvonil u nás hajný Imrich a s potutelným úsměvem prý: „Dva velcí psi, černý a bílý, se prohánějí nahoře u hájenky. Nejsou to náhodou ti vaši?“ Je to půldruhého kilometru daleko.

Nemuseli je hledat, ještě tam byli, honili se po potoku a po rozlehlé skládce dřeva.

Neplánovaný výlet tentokrát dopadl dobře.

 

S Bonym se Amor skamarádil, ale k cizím psům choval velikou nenávist. Ty malé by nejraději dávil, stejně jako kočky.

„S tím se musí něco dělat. Musíte ho vzít na cvičák,“ rozhodla za nás Miluška.

Nepočítali jsme s tím, neměli jsme v plánu Amora cvičit na obranáře, nám stačilo, že je poslušný, že reaguje na základní povely, jeho samotný zjev, jeho pouhá přítomnost v domě, dodávaly Janě přece jen jakýsi pocit bezpečí.

Ale když se i Jarda přidal s výzvou, že bychom ho měli vzít mezi psy, že ho to přivede k rozumu, domluvili jsme to s Miluškou a v neděli do Krnova na cvičák zajeli. Přijel se podívat i Jarda s rodinkou.

Amor byl z nezvyklého psího shromáždění zmatený, nevěděl kam dřív skočit, ale rychle se s každým zvlášť seznámil a žádnou agresivitu neprojevoval. Jarda měl pravdu, nadbytkem vzruchů mezi samými psy zkrotl.

Přišlo však překvapení, když mě Miluška vyzvala, abychom se zařadili a cvičili s ostatními pod jejím velením pořadové cviky.

Nemohl jsem odmítnout. Nakonec to byla jedinečná příležitost zjistit, zač Amor stojí.

A on, jako by tu býval odjakživa, pochodoval v řadě, zvládal obraty, sednutí u nohy, odložení, nemusel jsem se stydět. Jen obraty na místě mu nešly, ty jsme se spolu neučili. Také útočit a kousat neuměl. Zato když přišla řada na překážky, které nikdy předtím ani neviděl, v řadě za ostatními nedočkavě přešlapoval, kdy se na něho dostane a pak je dychtivě a bezvadně překonával. Naše lesní žebříková průprava se hodila.

Nakonec Miluška před nastoupenou jednotkou prohlásila, že nám dvěma samoukům jdou některé cviky líp než leckomu z pravidelných účastníků.

Mně to bylo trapné, ale Amorovi vůbec ne, ten se jenom naparoval.

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.08.2020 11:29:01dát kritice tiprevírník

Slušelo mu to tam.

19.08.2020 11:00:58dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Amorek si nakonec se vším poradí. I se cvičákem. Hezké čtení.

18.08.2020 12:38:53dát kritice tiprevírník

Já jsem to měl napsat jasněji.

18.08.2020 12:24:02dát kritice tipArwen Leinas

Ahá :) Děkuji za vysvětlení, měla jsem bohaté rodiče a ti mi koupili dlouhé vedení.

18.08.2020 11:09:35dát kritice tiprevírník

Ano, uznávám, opravdu jsem začátek nenapsal srozumitelně. Je to tak, že žádného psa nesnášel, na každého byl hned od prvního spatření zlý a nejradši by trhal a dávil. Přemohl se jen u Ronka a Bonyho (protože byli "naši", musel). Jak ale se  s těmi dvěma doopravdy snášel, to jsem popsal hned nato. S nerudným Ronkem se brzy porval a skončilo to, jen s dobrákem Bonym (na kterého silou nestačil) kamarádění vydrželo. Ale jeho nepřátelství ke všem ostatním psům bylo tak velké, že to bylo na pováženou. Proto ta rada - cvičák. Popravdě to stejně natrvalo nepomohlo.

18.08.2020 09:03:09dát kritice tipArwen Leinas

První odstavec mi dal chvilku přemýšlení než jsem pochopila, že se Amor nesnáší s Ronkem a Bonym.

Druhý odstavec ale vypráví o velikém psím přátelství mezi Bonym a Amorem a já jsem z toho, slovy klasika, "voľajaká zmätená". Jak to tedy je?

15.08.2020 20:08:21dát kritice tiprevírník

Říkají to i žokejové o koních. Je to zajímavé.

15.08.2020 19:47:16dát kritice tipAlegna

jo, to mě taky vždycky pobavilo, jak psi poznají, že jsou chváleni a jak jsou při tom důležití :-)*****

15.08.2020 14:55:44dát kritice tiprevírník

To je teda fiškus, ta Džesika, tak doslova brát nastrčeného lumpa. Ten se jistě divil, když ho našla.

15.08.2020 09:31:18dát kritice tipDiana

Když byla Džesika na cvičáku, vzala svůj úkol obrany proti útočníkovi tak vážně, že až bylo cvičení u konce a všichni jsme se rozcházeli, Džeguna zmizla. Využila všeobecného zmatku a našla si toho figuranta. Její záměr - vyřídit si to s ním mezi čtyřma očima -  byl tak viditelný, no spíš slyšitelný, že jsme zakročili včas a ještě se tomu všichni zasmáli.... 

15.08.2020 05:57:04dát kritice tiprevírník

Ale to už je dávno, Luboši.

Dievča, ďakujem.

14.08.2020 23:30:12dát kritice tipKočkodan

Amor měl rád Bonyho, většina občanů zase bony...

14.08.2020 21:46:29dát kritice tiprevírník

Ty jsi hrozně obětavá, co děláš pro Amorka.

14.08.2020 21:02:12dát kritice tipblacksabbath

vidíš......a já ji vyměnila za Amor(ka)...láska je láska.......:-))))))))))))))))))))))))))))))))

14.08.2020 20:57:52dát kritice tiprevírník

Ale na Modravu se přitom taky dívám, jsem tady jenom na skok.

14.08.2020 20:45:00dát kritice tipblacksabbath

U nás sprchlo.....tak asi dvě kapky.....jjjj...taky jsem se pobavila......no řekněte....není to lepší než v TV seriál Modrava.......podle mě je!!!!!!!.......Díky Jardo...můžeš se za tohle dílo napartovat spolu s Amorem....:-))))))....*/*****

14.08.2020 20:02:37dát kritice tiprevírník

Pěkně děkuju, Čudlo.

14.08.2020 19:30:35dát kritice tiprevírník

A mně se zas toto nádherně čte, děkuju.

14.08.2020 19:21:41dát kritice tipAndělka1

OPĚT NÁDHERNĚ SE ČTE. Zázračné věci jsou jednoduché. Jerdnoduché věty jsou zázračné.

14.08.2020 18:53:281 tipů dát kritice tiprevírník

U nás vůbec nesprchlo. Ale jsem rád, Ireno, že tebe jsem potěšil. I tys mě potěšila.

14.08.2020 18:41:37dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Venku jde bouře za bouřkou, otevřela jsem tedy Písmáka a vida, další díl Amora!! Potěšilo, Jardo.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.