Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 448 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Povodeň
datum / id18.01.2021 / 516015Vytisknout |
autorR. Kedar
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno266x
počet tipů10
v oblíbených1x
do výběru zařadilLakrov,
Prolog

Smutná povídka o smutné době

Povodeň

     Rozsáhlé povodně nebývalých rozměrů sužovaly republiku již několikátý týden. Obrovská tlaková níže se středem jen kousek na sever od hranic země se ne a ne hnout. Deště již sice nedosahovaly takové intenzity jako na začátku, přesto pršelo pořád. Potoky a řeky na horních tocích za sebou zanechaly neskutečnou spoušť, když jejich původní koryta nebyla schopna pojmout tisícinásobné průtoky a ony si s nebývalou silou razily cestu skrze lidská obydlí. Několik vesnic bylo téměř srovnáno se zemí. Tady se ale zdálo, že nejhorší mají za sebou.

   Střední a dolní toky se nadále rozlévaly do svého okolí. Několikrát se zdálo, že již nastala kulminace, ale po krátkém uklidnění došlo k dalšímu zvednutí hladin. Předpovědi selhávaly. Pod vodou se ocitla prakticky celá Haná a dolní tok řeky Moravy. Nejvíce zasaženo bylo okolí Strážnice. Také Ostrava, Bohumín a okolí na tom byly velmi zle. Vltavská kaskáda odpouštěla, co jí síly stačily, ale nezabránila tomu, aby se hladina Vltavy vyšplhala bezmála o dva metry výš, než při povodních v roce 2002. Na soutoku Vltavy s Labem se vytvořila laguna 20 km dlouhá, Mělník evakuovali. Ústí bylo pod Labem, stejně tak Děčín, nebo Hřensko.

     Prozatím, dle oficiálních údajů, zemřelo přes 3.000 lidí, ale další tisíce jich byly pohřešovány. Desítky tisíc lidí přišly o střechu nad hlavou. Všechny tělocvičny, sportovní haly, ale i nákupní centra a vůbec velké prostory, kam se voda nedostala, byly přeplněny k prasknutí zoufalými lidmi. Infrastruktura se hroutila, nic nefungovalo.  Nemocnice nezvládaly nápory raněných.

     Premiér i jednotliví ministři se sice nechali akčně natáčet na nejvíce postižených místech, jak neoholení, v holínkách, mikinách a pršipláštích diskutují uprostřed noci s místními krizovými štáby, přijímají nezbytná rozhodnutí a dramaticky promlouvají k národu v živých tiskových konferencích, bylo ale jasné, že situaci nezvládají. Opatření byla slabá, neúčinná, často zmatená a protichůdná. Co platilo jeden den, druhý den už bylo jinak. Pomoci se lidem někde nedostávalo vůbec, jinde s velkým zpožděním, a to i přes vyhlášení nouzového stavu na celém území republiky. Kolabovali záchranáři, hasiči, policisté i další složky státu.

     Neobvyklé spiknutí přírodních živlů vyvolalo na začátku také velkou vlnu solidarity. Lidi si vzájemně pomáhali s odklízením zatopených domů, nebo u sebe ubytovávali spoluobčany, kteří přišli o střechu nad hlavou, případně byli evakuováni. Vznikaly materiální i finanční sbírky. Dobrovolníci s nasazením vlastních životů objížděli postižená území a snažili se dostat zásoby jídla k lidem, kteří zůstali odříznutí od světa.

     Když povodně trvaly již několikátý týden, vystrašení a unavení lidé začali být podráždění a apatičtí. Vlnu solidarity vystřídala vlna nevraživosti a strachu. Lidé odmítali uvěřit varováním meteorologů, že to nejhorší ještě možná nemáme za sebou, že od středomoří začíná postupovat na sever další cyklon po dráze Vb (5 bé), což sebou vždy přináší vytrvalé deště a záplavy. Těžce zkoušený národ nechtěl přijmout skutečnost, že již tak zdecimované území může být vystaveno ještě dalším zkouškám.  Nikdo nechtěl pochopit, že půda je po pěti týdnech dešťů nasáklá jako houba a katastrofa se tak může jen zvětšovat.  Najednou každé varovné vystoupení meteorologa působilo jako červený hadr na býka. Odborníci byli označováni jako šarlatáni, v diskuzích pod takovýmito články se často mluvilo o pověšení, anebo, což bylo pro onu dobu příznačné – o utopení.  Slovo meteorolog se stalo hanlivým výrazem.

     Lidé se sdružovali ve facebookových skupinách a sdíleli články o tom, jak je to celé nesmysl, jak se vláda se zavedením nouzového stavu a dalších opatření jenom snaží omezit svobodu lidí a zároveň si nahrabat do vlastních kapes.  S výzvou vystoupilo několik gynekologů, kteří připomínali, že člověk před narozením stráví v děloze 9 měsíců ve vodě! A nic se mu nestane. Voda je přece pro člověka přirozeným prostředím. Této výzvě se dostalo nebývalého počtu sdílení. Přidávali se další a další. V manifestu SvoVoda tvrdilo několik známých osobností, že byla výrazně porušena občanská práva, když vláda některá potopená území pro občany kompletně uzavřela pod záminkou hladkého průběhu záchranných operací. Je přece nesmysl, aby lidem byl kamkoli odepřen přístup. Vždyť v létě dobrovolně a rádi jezdí k moři a navštěvují koupaliště.

     Ze svého horského sídla se do diskuze zapojil i známý předseda svazu lázní. Celou paniku z povodní označil za mediální komplot. „Je nemyslitelné, aby 100% pozornosti zpravodajství bylo věnováno povodním, však je to jenom voda!  Věřte mi, vodoléčbou se zabývám již 40 let, voda není zlá, voda má léčivé účinky. Musíme si zvyknout na nový normální stav“, tvrdil. Když byl následně pozván do studia a moderátor ho konfrontoval s tisíci mrtvými a s obrovskými materiálními škodami, označil jeho otázky za manipulativní.  „Myslím, že rozumní a slušní lidé vědí, o čem mluvím, těm to nemusím vysvětlovat.“  Po těchto slovech se náhle zvedl a opustil studio.  Toto video zaznamenalo na sociálních sítích rekordní sledovanost.  „Borec, konečně řekl, jak to je“.  „Ukaž jim to!“  „Nenech se odradit, jsme rádi, že se biješ za naši pravdu“. Byly některé z nejčastějších ohlasů pod videem.

     Přes sociální sítě se lidé na vyvýšených místech scházeli k demonstracím.  Plamenní rétoři křičeli do mikrofonů: „Vidíte tu snad někde nějakou vodu? Nevidíte, protože tu žádná není. Prší, no a co, pršelo vždycky, nejsme přece z cukru!“ následoval aplaus. „Ano, možná někomu nateklo do předsíně a možná má jiný nový bazén na zahradě, ale nemůžeme dovolit vládě, aby pod záminkou protipovodňových opatření zavírala vše, na čem nám, hrdým a statečným občanům, opravdu záleží.“  Naštvané skandování se neslo deštivým odpolednem a české vlajky se napínaly v silné větru.

     Několik desítek lidí se utopilo v silném proudu, když se snažili dostat do známé a oblíbené restaurace, (toho času asi 3 metry pod hladinou vody), aby společně s jejím majitelem ostentativně dali najevo, co si myslí o celé povodni a o zákazech.  Bývalého významného politika, který vehementně tvrdil, že žádná povodeň neexistuje a že je to jen další utahování šroubů na cestě k absolutní nesvobodě a snažil se s úsměvem a za účasti televizních štábů dostat v tenisovém úboru ke Štvanici, odnesla voda neznámo kam. „Kdoví jak je to celé s tou povodní, stejně se nikdy všechno nedozvíme“. Ozývalo se z různých stran, na všech pracovištích, která vodou nebyla zasažena.  „Při dnešní vyspělé technice je toho stejně většina dodělána digitálně.“ Na Šumavě, v Jeseníkách, Krkonoších a v Beskydech vznikla významná centra, která se sdružila pod hlavičkou celorepublikového hnutí s názvem PROTIvodě.

     Představitelé „PROTIvodě“ požadovali, aby oficiální představitelé státu přestali strašit povodněmi, dále požadovali okamžité zrušení všech zákazů, zejména zákazu navštěvovat a pobývat v zatopených územích a vyzvali k co nejrychlejšímu návratu k normálu. Ve svém prohlášení nazvali celou povodeň jenom výmyslem loďařských korporací s přispěním velkých bank a dalších přidružených odvětví, kterým se daná situace jakoby náhodou náramně hodí a na celé situaci vydělávají neskutečné peníze.  Všechny agentury na průzkum veřejného mínění se shodovaly v tom, že kdyby se právě konaly volby, „PROTIvodě“ by jednoznačně zvítězilo.

     Známý populista, toho času předseda „PROTIvodě“ se dostal do televizní debaty proti renomovanému vědci. „Zákony se nedají obejít, nezbývá, než se s tím smířit a za přísných opatření katastrofě čelit“, namítal vědec. „Nemůžeme čelit něčemu, co neexistuje, to byste měl vědět“, sepsul ho předseda.  „Nebudeme tady přihlížet, jak se nás banda pseudointelektuálů, placená loďařskýma korporacema snaží zblbnout, jsme hrdý a svobodný národ!“, hřímal dál předseda. „Ale to jsou fyzikální zákony“, argumentoval klidně vědec. „Je mi jedno, jaké jsou to zákony“, rozohnil se předseda. „Pokud jsou špatné pro naše lidi, pokud našim občanům škodí a berou jim jejich práva, tak jsou to špatné zákony, vždyť i ty ryby se dnes mají líp než my, to musíme razantně odmítnout! Vláda nechce povolit referendum, protože je jasné, že by většina lidí byla proti těmto zpackaným a pouze někomu sloužícím zákonům,“ ukončil předseda svůj projev. Vědec na to neměl co říct. „Podniky nefungují, lidi nemají kam chodit do práce, naše děti nemůžou do škol, ekonomika klesá, otevřete konečně oči a rozhlédněte se, čeho jste svým lhaním dosáhli!“ dorazil ho předseda.

     V zemi mezitím rostl chaos a anarchie. Čím dál častěji docházelo k případům rabování.  Stoupala kriminalita, kterou neměl kdo potírat, protože policisté na hraně (a někdy i za) svých sil zachraňovali lidské životy z rozsáhlých záplavových území. Nemocnice nestíhaly pomáhat zraněným a nemocným, kteří lékařům umírali před očima. Hasiči nevěděli, kam dřív skočit. Mnoho jich vypovídalo, se slzami v očích, že se museli ve vteřině rozhodnout, jestli zachrání starší lidi v přízemí, nebo mladou rodinu se čtyřma dětma. Mnozí si odnášeli doživotní traumata. Skupina ozbrojených člunů vplula do úřadu vlády a jejich posádky vítězoslavně mávaly pádly v kanceláři předsedy vlády. Pokusili se úřad zapálit, ale některé zákony ještě naštěstí stále platily, a tak silně podmáčená budova k jejich překvapení nechytla.

    Situace se neustále zhoršovala a po každé další vlně dešťů stoupaly počty lidí bez domova, pohřebním ústavům mrtví, nemocnicím pacienti, vodohospodářům vrásky na čele a „PROTIvodě“ preference. 

     Lidé tajně snili o tom, že jednoho dne snad zase vyjde slunce.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

16.02.2021 11:48:11dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

 Začátek -- první stránka -- působí dost strojeně, oficielně jako jakási úřední zpráva bez literární invence, ale najednou zjišťuj, že je to o něčem jiném, než o čem to na první pohled je a že je to docela "sranda", takový správně jemný humor, který nelze hned nařkout ze zesměšňování a zlehčování nastalé situace, ale nad jehož paralelami se současnotí se lze zamyslet, případně je slovnat s hdálostmi dvacet let starými... Tip.

15.02.2021 20:57:14dát kritice tipLuzz

pochopila jsem sice, že to má být asi o covidu, ale přijde mně to trochu zmatený a přehnaný, některý příměry mi prostě nesedí.

ale místy je to alespoň trochu vtipný - Pokusili se úřad zapálit, ale některé zákony ještě naštěstí stále platily...

13.02.2021 20:17:32dát kritice tipMajaks

Jenže nekonkrétní paralela není žádná paralela. Z toho textu je vidět, že píšeš o covidu, zatímco pro případ s povodní to vlastně nefunguje.

13.02.2021 20:11:10dát kritice tipR. Kedar

Majaks  - každopádně dík za zastavení a za názor. Ten ti určitě nebudu brát, každý to vidí jinak. I když ta paralela je spíš míněna s ohledem na chování a uvažování části společnosti, než na konkrétní dopady katastrofy na jednotlivce, či společnost

13.02.2021 10:01:09dát kritice tipMajaks

Problém té paralely je v tom, že člověk, který nedodrží jakýsi zákaz během povodní a sám se utopí, představuje úplně jiný případ než člověk, který během epidemie neodrží zákaz a nakazí sto jiných lidí.

Aby to fungovalo, musely by být uvedeny příklady, kdy lidé během povodní nedodržováním nějakých předpisů poškodí někoho jiného než sebe.

V textu se opakovaně mluví o nějakých přísných opatřeních, která je třeba dodržovat, ale není vůbec jasné, o jaká opatření vlastně v případě povodně jde a proč proti nim lidé protestují.

Dohromady je to prostě příliš nekonkrétní a nepromyšlené, násilná paralela s covidem, která nefunguje.

08.02.2021 13:30:05dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Hezká paralela s dneškem. Akorát ta voda by byla víc viditelná. Čekala jsem nějaký lepší závěr.

05.02.2021 17:04:11dát kritice tipK3

Je to jen takový nástín možného scénáře. Příměr s covidem je v druhé půlce až příliš nápadný. Hodnotit Trumpa nyní, je předčasné, kdo je dnes zatracován, bývá zítra veleben, a i kdyby, neodehrává se něco podobné i u nás? Někdy stačí přehodit jména figur na šachovnici...

01.02.2021 19:59:29dát kritice tipJá Lucie píšu...

Tak to bylo super! Moc se mi líbilo, jak si dnešní situaci připodobnil k povodním! Skvělý nápad! U mě měl jednoznačný úspěch. 

Slovo meteorolog se stalo hanlivým výrazem. To bylo božííí! To je tak stejné s coronavirovou situací...

Na férovku! Určitě tip!

21.01.2021 14:47:37dát kritice tipR. Kedar

Gora - bude mi potěšením:)

21.01.2021 14:42:45dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky...

21.01.2021 14:36:06dát kritice tipR. Kedar

Gora - bude mi potěšením:)

21.01.2021 13:34:10dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Mohla bych tvou povídku nominovat do soutěže Próza měsíce? Jestli ano, napiš to sem, díky.

20.01.2021 10:06:46dát kritice tipMates Straba

Provokativní, to já rádo.

19.01.2021 13:26:53dát kritice tipProsecký

Na povídku všem příliš všeobsahující.

19.01.2021 09:49:15dát kritice tipProsecký

Na povídku všem příliš všeobsahující.

19.01.2021 06:24:50dát kritice tipR. Kedar

Sociální sítě nejsou samy o sobě, jsou za nima lidé. Cesta nebude přímá, ale v různých amplitudách. Nebezpečným precedentem je to, že se to vůbec deje. Smutné je, že když mluvim s některými lidmi, tak jenom papouškují nějaké nesmysly... Ale třeba máš pravdu a vidím to moc pesimisticky

19.01.2021 06:14:53dát kritice tipStvN

Teď vyhrál Biden, a to není žádný extremista, takže se mýlíš. Ten tvůj dojem plyne ze zkušenosti ze sociálních síti. To ale není relevantní průřez populací. Situace je mnohem lepší, než se zdá. 

19.01.2021 06:10:48dát kritice tipR. Kedar

Viz.výše

19.01.2021 06:09:16dát kritice tipR. Kedar

Viz.výše

19.01.2021 06:08:26dát kritice tipR. Kedar

StvN - ano, bohužel zaznamenávám ve společnosti obecně takové negativní tendence. Pak to vede k volbám např. Trumpů. Ten prošlápl cestu dalším bláznům, protože zjistili, že lhaním a podvody dosáhnou velkého úspěchu... Situace se bude zhoršovat, až se tato vyspělá civilizace sama zahubí... Rád bych se mýlil:)

18.01.2021 22:09:42dát kritice tipStvN

Některý hlody jsou fakt dobrý. Ale fakt je ten, a taky mi to tak přijde, že jsou dneska lidi schopní protestovat snad i proti přírodním zákonům :) líbí se mi, že jsi to pojal s humorem

18.01.2021 21:42:29dát kritice tipR. Kedar

Gora - dík za tip a připomínku, jj, asi by to šlo prostříhat.

Savage Flame - ty mě bavily taky nejvíc, ale samy o sobě by nevynikly, jen v tom kontextu. Kdo tu absurditu vnímá, nemůže být úplný cynik

18.01.2021 20:36:272 tipů dát kritice tipSavage Flame

Spravne. Prirodni zakony jsou proti lidem, zrusme je! :D Asi znim jako cynik, ale nejvic me bavily ty absurdity. Ode me tip a diky. ;) S.F.

18.01.2021 19:39:401 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Paralela /místní/ biblické potopy se současnou pandemií. Text má dobrý základ, ještě by se dal pokrátit, místy je to zdlouhavé, ale tip přesto posílám po vodě:-)

18.01.2021 19:06:28dát kritice tipProsecký

Inspirativní.

18.01.2021 17:30:26dát kritice tipMilanH

PROTIvodě je třeba bojovat :-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.